Každý se může dostat do situace, že uvidí topícího se člověka. Kromě toho, že zavolám záchranku, co je v takovém momentu nejlepší udělat?

Nejdůležitější je moje bezpečnost. Pokud jsem si jistá, že to zvládnu, fyzicky i psychicky, poté můžu skákat pro někoho do vody. Pokud ohrožuji samu sebe, tak je to zbytečné, pak tam budou ležet dvě těla.

Dobrá, řekněme tedy, že jsem se dostala na břeh a chci provést první pomoc. Liší se nějak od klasické?

Je tam trošku rozdíl. Při utonutí je první zástava dechu, až poté srdce. Když najdu ležet dospělého člověka někde venku, předpokládám, že se napřed zastavilo srdce, až pak dýchání.

Pokud tedy vytáhnu člověka z vody a zjistím, že nedýchá, začnu resuscitovat. Tady je to důležité – začíná se pěti vdechy, až pak masáž.

Je to právě kvůli zástavě dechu, která je první? close Lékařka Michaela Tomaščiková z ARO Nemocnice Přerov zoom_in

Ano, je lepší pět úvodních vdechů. Poté masíruju srdce – třicet zmáčknutí a pak opět dva vdechy. Pokud nejsem schopná provést ty dva vdechy v průběhu deseti sekund, tak stačí masírovat. Může se stát, že člověk bude zakrvácený, s pozvracenou pusou a vy chcete chránit sami sebe – umělé dýchání není povinnost. V tomto případě je důležité aspoň masírován.

V těchto situacích hraje roli čas. Jakou šanci na přežití má člověk, který je pod vodou několik minut?

Říká se, že po čtyřech minutách začínají umírat první mozkové buňky. Ty ale umírají po milionech, takže čím dřív se poskytne první pomoc, tím líp. Pokud je masáž kvalitní, tak i přesto, že člověk byl pod vodou delší dobu, má možnost přežít. Jednak je podchlazený primárně z vody, což ochrání i mozek. Pokud masíruju kvalitně, tak i ten zbylý kyslík, který tam je, postačuje na to, než dojede rychlá záchranná služba.

První minuty jsou nejdůležitější.

To, co poskytne laik je v podstatě důležitější než záchranná služba, protože laik je tam první a může zakročit hned.

Z praxe můžu říct, že pokud byla včas poskytnuta první pomoc laikem a poté to převzala rychlá záchranná služba, tak od nás lidé odcházeli v pořádku.

Člověk má strach, že něco udělá špatně, ale ty první minuty jsou důležité – záchranka má dojezd dvacet minut a během té doby je mozek mrtvý. Mozek potřebuje kyslík a cukr na to, aby mohl fungovat a kyslík se mu nedostává.

Poměrně běžná může být křeč během plavání. Co dělat v tomto případě?

Myslím, že důležité je nezačínat zmatkovat, tím je to samozřejmě horší. Při křeči je nejdůležitější protáhnout sval. Pokud to jde, tak natáhnout a v protažení sval chvilku podržet. Ve vodě to může být obtížné, ale v protažení sval většinou povolí.

Jaké z vodních ploch jsou podle vás nejrizikovější?

Nejvíc rizikové je místo, kde je neznámý terén. Skákání do vody po hlavě do neznáma končí nejhoršími úrazy, nejčastěji se jedná o děti a mladé lidi. Rybník, který znám, je lepší, navíc v rybníku voda stojí. Nejbezpečnější je v tomto ohledu koupaliště, kde je proškolený plavčík.

Jaké jsou další případy, se kterými se v létě setkáváte?

Časté je bodnutí včelou nebo vosou. Pokud to není alergik, který má léky sebou, je důležité to chladit deset až patnáct minut. Nestačí jen na chvilku pod studenou vodu, ale přiložit led a zachladit místo. Pokud je to v oblasti jazyka a krku, vždy je lepší, se ukázat na pohotovosti, jestli je vše v pořádku. Alergická reakce může vzniknout náhle a pak už jde opravdu o život.

Časté jsou také kolapsové stavy. Lidi strašně málo pijí a mají pocit, že když to nahradí kolou nebo kofolou, tak je to v pořádku. Ty ale obsahují kofein, který organismus vysušuje. Důležitá je čistá minerální voda nebo vlažný čaj, ve vedrech klidně až tři litry denně.