Vrtkavé počasí z přelomu července a srpna zatím nenapáchalo větší škody na porostech, vyhráno ale stále není. Dobře si to uvědomuje i předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský, který před třemi lety touto dobou počítal nečekané ztráty.

Po dvacetiminutové průtrži mračen, která se v létě roku 2020 prohnala nad chmelnicemi těsně přes sklizní, strhl vítr šestnáct hektarů kokorských chmelnic. Škoda tehdy přesáhla 20 milionů korun.

„Příští pátek 25. srpna v šest hodin ráno začínáme se sklizní a doufáme, že nás do té doby nic podobného nepotká. Chmel vypadá vizuálně pěkně a ve srovnání s loňskem jsou šišky mnohem větší. Včerejší déšť nám neublížil, protože nepadaly kroupy a dostali jsme ve dvou vlnách dalších 26 a 36 milimetrů vody,“ shrnul Lichnovský.

Dluhonice získaly jako náhradu za zbourané hřiště kvůli stavbě dálnice D1 moderní sportovní areál.
O nové sportoviště v Dluhonicích je zájem. Vrátí se sem národní házená?

Podle něj letos začne sklizeň asi o týden později. „Nástup jara byl pomalý a ještě to není zralé. Tady na Moravě ale začínáme vždy trochu později,“ doplnil. Na česačkách budou i tento rok pomáhat brigádníci ze zahraničí.

„Na sklizni bude tak sto sedmdesát lidí, z toho sto deset brigádníků. Přijedou z Bulharska i ze Slovenska a pomáhat budou jako každý rok také studenti zemědělských škol,“ dodal.

Už v pondělí 21. srpna odstartuje sklizeň na chmelnicích, které obhospodařuje společnost Moravská zemědělská v Prosenicích. Tam se ale o kvalitu českého zlata trochu obávají.

Ilustrační foto
Popelnice v Přerově budou mít čip. Kvůli rostoucím nákladům na svoz odpadu

„Vzorky jsem si zatím nedělal, ale vypadá to, že po tom dešti nějaké hodnoty spadnou. Odrůda Premiant začíná vlivem deště a vysokých teplot chytat plíseň na hlávkách, takže kvalita zřejmě půjde dolů,“ zhodnotil Martin Rypar, hlavní chmelař společnosti Moravská zemědělská v Prosenicích.

Jako první se začne sklízet právě odrůda Premiant, kterou v Prosenicích pěstují na pětadvaceti hektarech. „Tato odrůda má drobnější šišky, ale je jich dost. Pak půjdeme na Žatecký poloraný červeňák a skončíme Sládkem. Počítáme, že bychom mohli práce zvládnout do dvaceti dní,“ doplnil hlavní chmelař prosenické společnosti, která hospodaří na 85 hektarech.

Srpnová okupace 1968 v Přerově.
Srpnová okupace 1968 v Přerově. Poznáte sebe nebo někoho ze svých blízkých?

Ani tady se bez pomoci brigádníků neobejdou. „Se sklizní nám bude pomáhat šedesát lidí, z toho asi pětatřicet brigádníků z Bulharska, zbytek tvoří naši zaměstnanci a pracovníci z Česka. Česačky pojedou na středisku v Prosenicích, ale i v Lazníkách,“ uzavřel.