„Na trhu je velký přetlak a nabídka výrazně převyšuje poptávku, což se odráží i na cenách všech bytů. Za dvoupokojový teď lidé dají od 650 do 850 tisíc, zatímco ještě před pěti lety se prodávaly i za 1 milion 200 tisíc," shrnul přerovský realitní makléř Alexandr Beták.

Třípokojový byt se dá dnes koupit i za částku 800 až 900 tisíc. Jen pro srovnání – například v roce 2007 lidé za stejné bydlení zaplatili kolem 1,5 milionu korun.

„Teď už jsou ceny za 3 + 1 nad milion spíše sporadické. Lidé vycházejí vstříc konkrétní poptávce a domlouvají se na finální slevě, která se ještě ladí," popsal.

Největší zájem je stále o klidnější a zároveň dobře dostupné lokality – například Dvořákovu či Purkyňovu ulici, ale také Kozlovskou či U Tenisu. Naproti tomu méně atraktivní jsou byty na Jižní čtvrti nebo v Předmostí. Po těch ale často sáhnou mladé rodiny, protože jsou výrazně levnější.

Přerov měl ještě před pár lety všechny parametry dobrého místa, s velkými firmami, vysokou školou i statutem magistrátního města.

Co se změnilo?

„Zdá se, jako by město nedokázalo tohoto potenciálu využít. Když se bavíme s kolegy z Kroměříže nebo Prostějova, tak kroutí hlavou nad tím, za jak nízké ceny byty prodáváme," řekl Alexandr Beták.

Důvodů sešroubování cen je více – například chybějící dálnice, která brání rozvoji investic. Kvůli nezájmu investorů a nedostatku pracovních příležitostí pak mladí lidé nemají důvod v Přerově zůstávat a stěhují se.

„Vůbec se jim nedivím. Vždyť o našem městě v poslední době v televizi mluví jen v souvislosti s nějakými konflikty, násilím nebo nejrůznějšími kauzami," komentoval to jeden z místních Libor Koutný.

Lidé se příliš nehrnou ani do koupě městských bytů.

„Měli jsme něco přes tisíc bytů ve třiapadesáti domech a stále nám jich zbývá doprodat 119," řekl náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS). Podle něj je problém obsadit i některé nájemní byty – a to zejména v lokalitách, jako je Denisova ulice nebo okolí nádraží. Město je chce proto rozdělit do různých kategorií podle způsobu užívání.