Nadšeným pozorovatelem čapí rodinky je každý rok také Jan Teimer z Brodku, který opeřence fotografuje a pečlivě zaznamenává jejich přílet.

„Jako první přiletěl minulý čtvrtek čáp, o několik dní později - v neděli 31. března - svého partnera následovala i samička. Samec nejprve opravil hnízdo, aby mohla jeho družka klást vejce. Čapí párek vyvede každým rokem tři až čtyři mladé,“ popsal Jan Teimer. „Pranostika říká, že dokud nepřiletí čápi, tak jaro nemůže začít. Uvidíme, zda po jejich příletu jaro skutečně nastane,“ poznamenal.

Čapí pár na hnízdě v Brodku u Přerova.
Na čapích hnízdech na Olomoucku už to klape. Mohou přijít drsné konflikty

Nové obyvatele má také hnízdo v areálu bývalého cukrovaru v Dřevohosticích. „Stanoviště se v minulých letech přestěhovalo, komín na budově výchovného ústavu, kde byla dříve upevněna konstrukce, totiž strhl silný vítr. Čápům chvíli trvalo, než se zorientovali, ale teď už bezpečně trefí,“ popsal dřevohostický starosta Petr Dostál.

Hnízdo už zabydlel čapí pár

„Do Dřevohostic přiletěl čáp i s partnerkou a už by tam mělo být i vajíčko. Lidé mohou čápa pozorovat, jak se prochází u potoka, hodně často létá také k mostu u zemědělského družstva,“ shrnul starosta. Místní kronika podle něj poprvé zaznamenala čápa v Dřevohosticích v roce 1973.

Zobáky klapou už i v Oseku

Čapí rodinku mohou pozorovat na komíně také řidiči, kteří projíždějí Osekem nad Bečvou. Podle Jiřího Šafránka z Moravského ornitologického spolku čápi přilétají domů různými trasami. „Někteří letí přes Balkán, jiní přes Španělsko. Když je během letu zaskočí špatné počasí, tak se na cestě zdrží, a teprve potom pokračují dál,“ vysvětlil Jiří Šafránek.