„Letos je burčák v porovnání s ostatními roky o něco dříve. Vzhledem k tomu, jaké letos panovalo počasí, byl celý hospodářský rok uspíšený, a to o tři týdny až měsíc. Podle vinařského zákona se mohou první plody práce vinařů oficiálně prodávat už od 1. srpna, ale já vždy začínám s prodejem až v září, protože burčák patří k pozdnímu babímu létu a podzimu,“ vysvětluje u sklenky oblíbeného moku.

Samotná výroba burčáku podle ní není nijak složitá.

„Jedná se o prvotní stádium před vínem. Když chce někdo dělat víno, vždy nejdříve vytvoří burčák, a ten se pak „zlomí“ na víno. V praxi to znamená, že se nejprve posbírají hrozny, které se odstopkují a vylisují. Vzniklá šťáva se nechá zkvasit a burčák je na světě,“ popisuje výrobní postup s tím, že celá procedura trvá přibližně pět dní, v závislosti na teplotě.

Kolik se má burčáku vypít?

Říká se, že burčáku by měl člověk vypít tolik, kolik má litrů krve. Takové „pravidlo“ velice ráda používá také Marie Miková.

„Jde o to, aby se organismus jednou za rok vyčistil. Burčák totiž obsahuje penicilin. U nás to například vzal jeden host po svém. Vzal si do hlavy, že musí vypít tolik vína, kolik váží. Mohl mít tak devadesát kilo,“ připojuje k vysvětlení humornou historku.

Sladký nebo kyselý?

Každému chutná jiný druh.

„Sto lidí, sto chutí. Každý má rád burčák v jiném stádiu. Jsou tu zákazníci, kteří si chodí vyloženě na sladkou šťávu - čerstvě vylisovanou, co ještě nezačala ani pořádně perlit. Jsou ale lidé, kteří preferují takzvaný řezák, který se už láme spíš do vína – je více kyselejší,“ prozrazuje své zkušenosti s prodejem částečně zkvašeného moštu s tím, že jeho obliba nevzrůstá, což může být dáno tím, že se dá v dnešní době koupit burčák v podstatě na každém rohu.