Bude letos horké léto? A sníh? Meteorolog o vyhlídkách na extrémní počasí

 „Neznamená to však, že odteď bude každý rok takhle drastický, přijdou zcela určitě zase deštivé nebo méně extrémní roky, ale očekáváme, že těch nestandardních let bude mnohem více než třeba před 30 nebo 50 roky," říká v rozhovoru pro Deník Petr Dvořák.

Jaké počasí můžeme očekávat letos, si netroufá odhadnout, předpovědím na týden dopředu se totiž nedá věřit.

Každý určitě zaregistroval během loňského roku, že počasí bylo v mnoha ohledech extrémní, a to zejména teplotně. Která období z vašeho pohledu naprosto vyčnívala?
První neobvyklostí byla minulá zima, která byla nezvykle teplá a s málo srážkami. Nedostatek sněhu stál na počátku suchého roku, kdy se vlhkostní deficit během jednotlivých měsíců neustále prohluboval.

A další extrémy?
K nim patřilo několik vln letních veder s teplotami vysoko přesahujícími 30 °C. Poslední tropické dny byly ještě v polovině září. Příčiny spočívají ve všeobecné cirkulaci atmosféry, což je ale velmi složitý systém a není jednoduché dopátrat se, které mechanismy se na takto teplém a suchém počasí roku 2015 podílely. Jedním z vlivů bude zřejmě El Niňo, v roce 2015 neobyčejně silné. Nebude to však vliv jediný, příčin bude daleko více, jen jsou prozatím předmětem dlouhodobého výzkumu.

Extrémy četnější, odchylky větší 

Jak často se takové výjimečné (nestandardní) počasí objevuje?
Je zajímavé, že za posledních 150 let bylo 10 nejteplejších roků po roce 2000. Průměrná globální teplota stále roste a přináší s sebou zvyšující se extremalitu počasí v různých lokalitách. Proto i ve střední Evropě počítáme s častějšími výkyvy počasí — letní vedra s teplotami i přes 40 °C budou přerušována vydatnými srážkami a následnými povodněmi.

Byl takový ráz počasí třeba i někdy v minulosti?
Tyhle jevy bývaly opravdu i v minulosti, teď jsou ale četnější a odchylky hodnot jsou větší. V poslední době si také začínáme všímat rostoucího rizika sucha. V roce 2015 měli zemědělci, zahrádkáři nebo majitelé studní asi pramalou radost, a určitě se nelíbilo ani hasičům, když museli vyjíždět za četnějšími požáry. Neznamená to, že odteď bude každý rok takhle drastický, přijdou zcela určitě zase deštivé nebo méně extrémní roky, ale očekáváme, že těch (jak říkáte) nestandardních bude mnohem více než třeba před 30 nebo 50 roky.

Bylo tedy dříve počasí stabilnější, například zima byla taková, jaká má být, stejně tak léto?
Počasí nebylo nikdy stabilní a vždycky jsme se setkávali s různými lijáky, prudkými bouřkami, sněhovými kalamitami či mrazovými obdobími. Namátkou třeba zima 1928 až 1929, která byla nejkrutější za historii měření. Nebo rok 1947, kdy byla mrazivá zima a po ní horké neúrodné léto. V moderní historii jsou zaznamenány zimy blátivé i mrazivé, stejně jako léta studenější nebo horká. V posledních desetiletích však pozorujeme stále více teplejších zim i let.

Proč jsou výkyvy počasí stále četnější a výraznější?
Má to souvislost s celosvětovým růstem průměrné teploty. Na rovníku se průměrná teplota příliš nemění, což je dáno stálou vysokou vlhkostí (vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn), kterou narůstající obsah CO2 v atmosféře zatím nijak významně neovlivní. Ale ve středních a vysokých zeměpisných šířkách je vlhkosti méně a tím zřetelněji se tu nárůst obsahu CO2 projevuje na výraznějším oteplení. V Arktidě od 50. let ubyla čtvrtina až třetina ledové pokrývky a celá Arktida se výrazně oteplila. Tím vzrůstá teplotní rozdíl mezi rovníkem a severní polární oblastí a odtud pak pramení změny všeobecné cirkulace atmosféry, na které pak navazuje ta zmiňovaná rostoucí extremalita počasí.

Mráz brzy skončí, co pak? Nevíme

Letošní rok byl velice srážkově slabý, může to mít dlouhodobější následky, například na přírodu?
Zdá se, že příroda se s tím dočasně částečně vyrovnala. Stále je na mnoha místech nedostatek podpovrchových vod, nejvíce je postižen kraj Zlínský a Olomoucký, kde už v létě nastal katastrofální deficit. Zimní období obvykle takový deficit dorovnává, na konci roku 2015 však deficit stále trval. Daleko horší bude, pokud i tato zima nebude mít dostatek sněhu a další vláhy, a pokud i celé jaro a léto 2016 bude ve stejném stylu jako v roce 2015. Pak by mohly nastat mnohem vážnější důsledky pro přírodu než v roce 2015, kdy některé typy vegetace například v Polabí dosáhly téměř hranice nevratného uschnutí. Problém možného sucha je v současnosti diskutován odborníky a mluví se o výstavbě nových malých a středních vodních nádrží, které by zadržovaly více vody v krajině.

Letošní Vánoce byly zklamáním hlavně pro lyžaře, milovníky zimy, padaly teplotní rekordy. Dočkají se lyžaři kýženého sněhu, který vydrží i řadu dnů, a to nejen na horách, ale i v nížinách?
Leden začal několikadenní studenou epizodou s mrazy do 6 až 10 °C, ale přibližně kolem 6. až 7. ledna by se teploty měly znovu vrátit nad nulu. Jak to bude dál, na to ČHMÚ odpověď nedá, protože sezonní předpovědi neděláme.

Přesnost předpovědi? Přijatelná do 5 dnů

S jakou přesností tedy meteorologové sestavují předpovědi?
Atmosféra je složitý mechanismus. Je to asi, jako když se díváme na proudící vodu v potoku. Vytvářejí se tam víry, zase zanikají, přesouvají se, tvoří se vlny, peřeje, voda se chaoticky přemílá a podléhá různým vnějším vlivům. Zemská atmosféra je ještě mnohem složitější. Rovnice, kterými ji popisujeme, jsou nesmírně komplikované a citlivé na sebemenší odchylky v datech. Soustavy rovnic, kterým říkáme matematický model atmosféry, jsou náročné na výpočetní výkon, a proto musejí být integrovány na nejvýkonnějších počítačích na světě. Výstup modelů pak uvádí velmi uspokojivé výsledky na 23 dny, přijatelné do 5 dnů.

A co delší předpověď?
Delší období, zvlášť v zimě, kdy je počasí proměnlivější a citlivější na výkyvy než v létě, je ve výpočtu modelu už nespolehlivé. I proto vydává ČHMÚ předpovědi počasí jen na nejvýše 7 dní, a i s tím mívají meteorologové často problém, protože míra nejistoty v závěru tohoto období je někdy vysoká. Nemá smysl podléhat módním trendům, jako je například v současnosti populární předpověď například na norských webových stránkách yr.no. Tato předpověď není o nic lepší ani horší než předpovědi jiných modelů včetně modelu Aladin v ČHMÚ. Je však vypočítána na 14 dní a je zcela pošetilé věřit údajům na delší období než těch zhruba 5 dní.

Tuší meteorologové už aspoň trochu, jaké nás čeká letos počasí?
Meteorologové rozhodně nevědí, jaké počasí nás čeká v průběhu celého roku 2016. Viděl jsem v minulých letech v bulvárním tisku předpovědi soukromých meteorologů na celý rok, ale je to naprostý nesmysl.

Američané vědí i o Olomouci a Přerově

Řada lidí má v chytrých telefonech nainstalované různé aplikace s předpověďmi počasí, jejichž provozovatelé jsou třeba ze Spojených států, stejně tak i na různých webových stránkách mají přesné předpovědi pro náš region. Kde berou informace, předáváte si je? Určitě v Americe nemají tušení třeba o Otrokovicích…
Tyto aplikace jsou fajn, ale je nutno je umět rozumně interpretovat. Matematický model přesně spočítá, v kterém místě budou například srážky, ale ve skutečnosti mohou být posunuty o 30 km vedle, což už vám aplikace v mobilu neukáže. Ta jen vyznačí, že ve vaší přesné poloze bude odpoledne pršet. Že tam nakonec neprší a déšť padá o těch 30 km vedle, to mívá zásadní dopady na přemýšlení uživatelů o nekvalitě meteorologů. Přitom posun srážek o několik desítek km je v rámci celé atmosféry velmi slušná přesnost. Proto tyto aplikace berme jako určitou pomůcku, ale nikoli jako dogma. Americké předpovědi patří k nejlepším na světě a kupodivu o Zlíně, Otrokovicích či Olomouci a Přerově tušení mají.

Znamená to tedy, že mají za oceánem lepší techniku?
Američané jsou bohatý stát a jejich meteorologická služba je dotována daleko lepšími penězi než například česká. Mohou provozovat celý sál superpočítačů a řešit matematický model pro celý glóbus. My v ČHMÚ máme omezenější možnosti a model vypočítáváme jen pro oblast střední Evropy a taky na kratší předpovědní dobu. Americký model tedy vydá výsledky pro jakékoli místo na světě.

Horké léto neznamená teplou zimu

Ráda bych se zeptala i na různé úkazy. Když je třeba měsíc v ohrádce, znamená to dejme tomu, že bude větrno, dá se na to opravdu spolehnout, můžeme se tím řídit?
Také mám rád „lesní moudrost" a občas dovozuji z pozorování, jak asi bude, ovšem tyhle praktiky používám při pobytu v přírodě, nikoli v zaměstnání. Některé úkazy skutečně odpovídají probíhajícím změnám v atmosféře a dá se z nich usuzovat aspoň obecně na vývoj počasí. Je-li kolem měsíce nebo slunce kruh (říká se tomu halový jev, halo), je to znamení, že oblačnost na obloze je druh cirrostratus. Tyhle oblaky jsou složeny jen z ledových krystalků, na kterých dochází k lomu a odrazu světla, proto tam vzniká ten kruh nebo další útvary. Tahle oblačnost bývá často spojena s přechodem atmosférické fronty, takže halový jev naznačuje příchod zhoršeného počasí a jeho změnu. Jsou i další zajímavé úkazy, ale to bychom tady probírali dlouho. Lepší je koupit si na toto téma knížku a na letní dovolené pak sledovat, jestli se počasí opravdu mění tak, jak nám naznačuje obloha.

Máte vy osobně nějaký úkaz, kterému věříte?
Znám víc takových úkazů, jenže jsem profesně už tak zdeformován, že vývoj počasí mám nastudovaný dávno předtím, než nějaký úkaz na obloze pozoruji. Takový úkaz je pro mne už jen potvrzením toho, že předpověď funguje. Jedním z příkladů je výskyt oblaku altocumulus castellanus na ranní obloze. Tento oblak je vrstevnatý, nachází se ve výškách kolem 3 až 4 km a jsou na něm vidět charakteristické věžičky, připomínající cimbuří hradu, odtud název castellanus. Tyto oblaky jsou téměř jistou indikací bouřek, které by se měly v průběhu dne, hlavně odpoledne, objevit. Což ale už vím z předchozího dne, kdy jsem si prošel výstupy z předpovědních modelů, ve kterých je už patrná nastávající nestabilita atmosféry a tendence k bouřkám. Když tedy druhý den ráno vidím ty specifické oblaky, jen mne to přesvědčí o tom, že předpověď se nejspíš nespletla.

Ovlivňují se vzájemně roční období, když je třeba mírná zima, můžeme pak očekávat podprůměrné teploty na jaře?
Určitá setrvačnost počasí existuje, spíše však v rozsahu jednoho dvou měsíců. Určitě nemůžeme s rozhodností tvrdit, že když bylo horké léto, bude následovat teplá zima apod. Do dění v atmosféře se neustále zapojují nové a další faktory, takže vliv předchozích měsíců na současné počasí postupně zaniká nebo je potlačován.

Největší minela? Slavný Silvestr 1978 

Za minulého režimu se razilo heslo Poručíme větru, dešti. Z praxe známe například rozhánění mraků při různých významných příležitostech v Číně. Může nějak člověk sám o sobě ovlivnit počasí? Vyvíjí se nějak technologie, aby pokročily už tak daleko, že budeme moci v budoucnosti nějak ovlivňovat počasí?
Člověk počasí částečně ovlivnit může, například se snažit o „vysrážení" oblačnosti nebo mlh na letištích — takovéto pokusy tu byly. Účinek je asi tak stejný, jako kdybychom hodili zrníčko soli do Bajkalského jezera a očekávali, že potom bude Bajkal slaný. Poručit počasí můžeme na velmi malém prostoru a na nesmírně krátký čas, např. rozpustit oblačnost nad Prahou na čtvrt hodiny. Bude to stát obrovské peníze, nasazení drahé techniky (například mnoha letadel) při dosažení pochybného efektu. Zkrátka v tomto století asi nehrozí, že by člověk vyráběl oblačnost, srážky, řídil vítr a určoval, kde má pršet a kde bude sucho. To jsou absurdní a nesplnitelné představy.

Pamatujete si, že by se někdy meteorologové těžce spletli?
Z hlavy si namátkou vzpomenu na slavný Silvestr 1978, kdy v noci na 1. ledna 1979 přišlo opravdu velké ochlazení, které vyústilo v celostátní hospodářskou krizi. Zamrzlo uhlí ve vagonech, nebylo čím topit v elektrárnách a kotelnách. Děti měly uhelné prázdniny, dodávky elektřiny musely být přerušovány. Meteorologové sice věděli, že se má ochladit, ale nepředpokládali, že ten vpád ledového vzduchu bude tak náhlý. Dneska za pomoci matematických modelů by se něco takového nejspíš už nestalo. Dnešní meteorologie od té doby značně pokročila, předpovědi jsou na ty zmíněné 3 dny hodně spolehlivé. Předpověď počasí nedělá jeden člověk, ale několik spolupracujících týmů, což potlačí možnost omylu na minimum. Z posledních let si nevzpomínám na zásadní rozpor mezi předpovědí a skutečností.