Těmi se to hemží ve chmelnicích na Přerovsku. Některé zemědělské podniky by však uvítaly i více brigádníků. Podle nich však není jednoduché je sehnat.

Práce v zemědělství totiž příliš lidi neláká. „Pomáhají nám studenti zemědělské školy a někteří naši stálí brigádníci ze Slovenska. Co se týká zapichování, tak nám přijelo dost brigádníků, ale na navádění chmele na vodiče bychom přivítali i více pomocné síly,“ uvedl František Lakomý, chmelař z Moravské zemědělské společnosti v Prosenicích.

Ta je největším pěstitelem chmele na Přerovsku. Plodinu zde pěstují na téměř 170 hektarech.

„Zhruba za dva měsíce budeme shánět brigádníky na sklizeň. Ta bývá hodně náročná a bez pomoci brigádníků se při ní neobejdeme. Očekáváme příjezd slovenských brigádníků a počítáme také s několika důchodci a našimi tradičními spolupracovníky. Zaměstnáme kolem stovky lidí. Pokud jich bude málo, budeme to řešit až těsně před zahájením sklizně,“ doplnil Lakomý.

Několik desítek brigádníků našlo uplatnění také v Tršické zemědělské společnosti. Jelikož těsně sousedí z přerovským regionem, dojíždí sem za prací i několik pracovníků z bývalého okresu Přerov.

„Provádíme zavádění chmele. Brigádníků máme docela dostatek, kdyby jich však bylo o něco málo víc, určitě bychom se nezlobili,“ řekl tamní chmelař Ivo Macháček. Na sklizeň bude tato společnost potřebovat na osmdesát sezónních pracovníků.

„S jejich sháněním nám pomáhá zprostředkovatelská agentura,“ doplnil Macháček. Například kokorskému družstvu dosud pomáhalo ve stopadesátihektarové chmelnici na sto dvacet studentů.

„My jsme ale zatím do konce minulého týdne jen zapichovali chmelové drátky do země. Chmel se u nás zatím navíjet nedal, protože nebyl dostatečně urostlý. Rostliny potřebovaly vyšší teploty, a to hlavně v noci,“ vysvětlil chmelař Karel Čechák ze Zemědělského družstva v Kokorách.

Podle jeho slov tamní družstvo už v těchto dnech začíná s navíjením chmele na drátky.