Podle zemědělců zvedá hodnotu brambor to, že se jich urodilo málo.

„Brambory jsou, ale výnos je oproti loňskému roku zhruba poloviční. Tomu také odpovídá cena, která je naopak bezmála dvojnásobná,“ uvedl předseda Zemědělského družstva Partutovice František Maršálek.

Na nízkém výnosu se podle něj podepsalo letošní počasí – deště, povodně či podmáčená půda.

„Nedostatek brambor je ale v celé Evropě i v Rusku. Řekl bych, že to je problém ne-li celosvětový, pak aspoň euroasijský,“ dodal Maršálek. Partutovické družstvo nyní prodává kilogram brambor za dvanáct korun.

Za kolik se prodávají?

Špatnou úrodu na střední Moravě potvrzují také prodejci zeleniny na Přerovsku.

„My prodáváme brambory z Vysočiny, kde takové problémy s počasím letos nebyly. Tady na Přerovsku je zájem opravdu velký, protože lidem se brambory neurodily buď vůbec, protože pole byla zatopená, nebo byly malé,“ zhodnotila účetní přerovské firmy Drago, která se zabývá i prodejem brambor, Dana Švestková.

„My teď máme cenu 9,60 korun za kilogram při množství od sto kilogramů,“ dodala.

Také lidé, kteří si jindy brambory pro vlastní potřebu pěstují sami, jsou nyní odkázáni na prodejce.

„Dvě třetiny pole mi zalila voda, tam není nic. Z té jedné třetiny, co jsem sklízel, je poloviční výnos – podle nasbíraných beden. Hlízy jsou půl na půl velké a malé. Je to velmi špatné,“ popisoval letošní domácí sklizeň Jan Spáčilík z Dubu nad Moravou.

V obchodech a na tržnicích se momentálně brambory prodávají od dvanácti do šestnácti korun za kilogram.

„Jsou pomalu dražší než banány, které jsem zrovna dneska viděla v nabídce jednoho hypermarketu za čtrnáct korun,“ komentovala cenu Oldřiška Jančková, která nakupovala v obchodním centru na periferii Olomouce.

„Brambory už prostě nejsou jídlo pro chudé, jak tomu kdysi bývalo,“ poznamenal předseda zemědělského družstva Maršálek.

Cenu i kvalitu brambor poznamenala, stejně jako jablka, obilí a další plodiny, nepřízeň počasí.

Hrozí hniloba

Na jaře to vzhledem k extrémním výkyvům počasí vypadalo pro brambory katastrofálně. Ceny také podle odborníků ovlivnilo snížení pěstitelských ploch v řadě zemí Evropské unie. Drobní pěstitelé se obávají, jak budou v zimě vypadat zásoby ve sklepích a skladovacích halách.

„Deset procent brambor mám dutých. Poté, co se počasí otočilo, rostly hodně rychle. Bohužel nemají dužinu pořádně vyvinutou. Hrozí hniloba a později mokrá hniloba,“ obává se například Spáčilík.

„Na některých se také objevují při škrabání hnědé skvrny. Teď se dají vykrojit a zemák se použije, ale za dva měsíce ve sklepě mohou taky začít hnít,“ dodal.

Promítne se zdražení základní suroviny ve školních vyvařovnách a restauracích?

„S bramborami zatím žádné problémy nemáme. Uvidíme po Novém roce,“ reagovala pracovnice kuchyně jedné ze základních škol v krajském městě. „Máme výborného dodavatele, který cenu a kvalitu i přes letošní problémy drží. Nemusíme zatím zdražovat,“ uvedla také Jana Nevrlá z olomouckého Greenbaru.

DANIELA TAUBEROVÁ, PAVLA KUBIŠTOVÁ

Jak brambory správně skladovat?

Hlízy brambor je nutno skladovat ve tmě, v suchu a chladu, nikoli však mrazu. Ideální podmínky jsou při teplotě 4 až 6 stupňů Celsia, nad 6 stupňů Celsia se zvyšuje fyziologická činnost, a relativní vlhkosti kolem 55 procent. Důležité je také dobré větrání. Vyšší teploty vedou k předčasnému klíčení brambor, které je doprovázeno zvyšováním obsahu jedovatého solaninu v hlízách. Mráz ničí hlízy, poškozené brambory pak snadno podléhají hnilobě. Zdroj. Wikipedie