Něco podobného už tu bylo před lety. Ministerstvo obrany tehdy deklarovalo vůli zrušit přerovské letiště a komunální politici nakonec dosáhli pravého opaku. Co podle vás rozhodlo pro udržení letiště?

Díky své dřívější spolupráci s přerovským poslancem Zdeňkem Boháčem jsem byl podrobně informován o průběhu jednání. V mnohém jsem mu také pomáhal, takže jsem byl do celé věci už od počátku zainteresován. Přerovské letiště se podařilo zachránit díky dobré spolupráci našeho poslance, ministra obrany a Generálního štábu Armády České republiky. Svou mírou k záchraně letiště samozřejmě přispěli i krajští a komunální politici. Jak si jistě vzpomínáte, rozhodnutí o zachování letiště přednesl přímo na vrtulníkové základně tehdejší premiér Mirek Topolánek – společně s ministrem vnitra Ivanem Langerem. Nebojím se říct, že tehdy zvítězil zdravý selský rozum.

Dá se vůbec srovnávat tehdejší situace s tou současnou? V čem je nyní jiná?

Srovnávat se nedá v žádném případě, protože dnes je diametrálně odlišná. Hlavní roli v ní hraje především finanční krize, která zmítá celou Evropou. A tato nemilá situace se samozřejmě odráží i v České republice. Šetřit se musí ve všech rezortech, tedy i na ministerstvu obrany. Rozpočet rok od roku klesá a z toho logicky vyplývá, že se s nějakými škrty musí počítat. Rozumně se musíme smířit s tím, že tato úsporná opatření zasáhnou celý resort ministerstva obrany a pravděpodobně se odrazí i na přerovském letišti. V minulosti byla ekonomická situace příznivější – a právě proto nejde srovnávat. Můžu ale ujistit, že všichni členové nově sestavené expertní skupiny dělají všechno pro to, aby výsledek jednání měl stejně pozitivní výstup jako v tehdejší době. Tedy aby nedošlo ke zrušení letecké základny.

Tento týden jste o této záležitosti jednal na ministerstvu obrany. Baví se s vámi šéfové rezortu otevřeně o tom, že letiště v Přerově skončí? Jaký máte z jednání pocit a s čím jste se rozešli?

Na ministerstvu se s námi o nastalé situaci skutečně baví otevřeně. Na jednání určitě nezaznělo rezolutní rozhodnutí o konci přerovského letiště, což nás povzbudilo k dalšímu vyjednávání. Lidé z ministerstva nyní zpracovávají ekonomickou a vojenskou analýzu, která by měla přinést odpověď na otázku, které z pěti vojenských letišť utlumí, nebo úplně ukončí provoz. A já stále doufám, že dostatečně vysvětlujeme a argumentujeme, proč by se na seznam nemělo v tom negativním slova smyslu dostat právě přerovské letiště. Některé pro nás důležité podklady nám budou z ministerstva v nejbližších dnech zaslány – a my na základě těchto podkladů a místních jednání sestavíme náš návrh řešení, vedoucí k zachování letiště. Tato analýza půjde do vlády zhruba v polovině listopadu, nás pak ještě čeká další jednání na ministerstvu. V té době už by měl mít osud základny jasnější obrysy.

Čím chcete ministerstvo obrany přesvědčit o nutnosti zachování základny?

Přerovské letiště leží na strategicky výhodném místě, takřka ve středu Moravy, doletová vzdálenost bez problémů pokryje celé území Moravy. Letiště úzce souvisí s důležitým vojenským výcvikovým prostorem Libavá, kde mívá armáda svá cvičení. Navíc má Přerov šanci stát se pro celou Moravu významným logistickým centrem. Věřím myšlence, že by tu měl vzniknout dlouho zmiňovaný terminál kombinované dopravy. Přerov je srdcí železniční dopravy a snad tu bude brzy dobudována i dálniční síť. Letiště by do této koncepce skvěle zapadlo. Každopádně nelze opomenout, že právě výhodná poloha letiště dopomohla k tomu, že vojáci z vrtulníkové základny mohli rychle a pohotově pomáhat při povodních. Zachraňovali lidi i jejich majetky takřka na celé Moravě a jejich pomoc byla nedocenitelná.

Regionální letiště Přerov je společným projektem, do něhož se zapojily Olomoucký, Zlínský kraj i město Přerov. „Natekly“ do něj už desítky milionů korun – to hlavní – slibovaná evropská dotace přes 400 milionů korun ale stále schází. Na čem to vázne?

Natekly – to je pro mne hodně ošklivý výraz. Myslím ale, že Regionální letiště Přerov je zdravá společnost, pro kterou pracují odborníci na slovo vzatí. Peníze, které se investovaly do letiště, byly jistě vynaloženy smysluplně. Navíc představitelé letiště usilovně pracují na tom, aby evropské dotace z Bruselu do přerovské základy opravdu doputovaly. Věřím, že i tato otázka bude v nejbližších týdnech zodpovězena.

Přerovská vrtulníková základna má mnohaletou tradici. Jak byste vnímal, kdyby z města vojáci nakonec přece jen odešli?

Určitě negativně. Na letišti v současné době pracují stovky profesionálů. I díky nim mohou přerovští obchodníci prosperovat, neboť vojáci peníze utrácejí ve městě, kde žijí. Bavil jsem se s vojáky a někteří z nich se mi svěřili, že kdyby letiště v Přerově skončilo, odešli by z armády. Nerad bych se dočkal toho, aby takoví kvalitní a vzdělaní profíci s mnohaletou zkušeností stáli frontu na pracovním úřadě. Armáda navíc investovala do jejich vzdělání nemalé peníze, tohle všechno zahodit by bylo špatné… Když to shrnu. Přál bych si, aby tady zůstalo vojenské letiště, které by úzce spolupracovalo s Regionálním letištěm Přerov, z něhož by startovala nejen dopravní, ale i civilní letadla. Rád bych se dočkal toho, aby lidé z Přerova a okolí mohli ze „svého“ letiště cestovat třeba na dovolenou do zahraničí, nebo aby přerovské podniky mohly své výrobky posílat do světa „vzduchem“. Přerov by se stal nejen celorepublikově, ale i evropsky důležitým městem. Tímto mezinárodním významem a zviditelněním bychom předali dalším generacím obrovský dar.

SOUVISEJÍCÍ: Proč dál investovat do letiště?, ptá se opozice