Ministerstvo rozhoduje, zda se historický objekt stane kulturní památkou

Budova někdejší městské elektrárny je připomínkou velkého průmyslového rozmachu Přerova na počátku minulého století. I proto by byla její demolice pro historiky a přerovské patrioty obrovskou ztrátou.

„Jedná se o komponovaný soubor staveb, připomínající industriální architekturu z počátku minulého století. Stavba byla prezentací významu a krásy města a měla ve své době velkou důležitost. Důležité je i to, že se zachovala v souboru staveb - komínů, elektrárny a rezervní výtopny, je zde i správcovský dům. Navíc uchovává genius loci tohoto místa,“ shrnula městská architektka Alice Michálková.

Stavba městské elektrárny začala v roce 1917 - podle návrhu významného pražského architekta Ladislava Skřivánka.

„Byla postavena za pouhý rok a půl. Původní elektrárna byla na opačném břehu Bečvy, ale protože její kapacita nedostačovala, přemístila se jinam. Svému účelu přestala sloužit v 60. letech minulého století,“ upřesnil přerovský zastupitel a architekt Jan Horký, který podal na posledním zasedání zastupitelstva návrh, aby konšelé podpořili prohlášení výtopny nemovitou kulturní památkou. S návrhem ale neuspěl.

O významu stavby podle něj svědčí i to, že chce Fakulta architektury ČVUT v Praze elektrárnu zařadit i do publikace, věnované cenným industriálním objektům v České republice.

„Její zbourání bych považoval za další políček přerovské historii,“ zhodnotil.

Objekt elektrárny je od roku 1995 opuštěný a ocitl se i v národní databázi brownfields. V současné době je jeho vlastníkem pražská společnost DriveStone. Ta elektrárnu odkoupila od firmy Alimentare.

Stávající majitel objektu nechce prozrazovat, jaké má plány.

„Nebudeme k této věci podávat žádné stanovisko,“ uvedl bez bližších detailů ředitel společnosti Marek Vašťák.

Úředníci magistrátu ale potvrdili, že vlastník podal na dotčené orgány žádost o posouzení záměru demolice. Týkala by se hlavní výtopny, elektrárenské budovy, skladů a postranního objektu. Zbourání komínů ve hře není.

Ministerstvo kultury dosud správní řízení o prohlášení elektrárny kulturní památkou neuzavřelo.

„Na základě podnětu z řad veřejnosti jsme shledali, že se jedná o nevšední industriální komplex budov, který je architektonicky pojatý ve stylu geometrické secese a je z velké části dochovaný v autentické podobě. Stavby také zaujímají významnou roli v historii a urbanismu města,“ konstatovala Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Rezort podle ní v této fázi správního řízení čeká na odborné vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje a také Národního památkového ústavu v Olomouci.

„Podklady k rozhodnutí zatím nejsou kompletní a z toho důvodu není v tuto chvíli možné zhodnotit celkový význam areálu. Kdy padne konečné stanovisko, nelze předjímat,“ řekla.

Národní památkový ústav v Olomouci prohlášení objektu kulturní památkou podpořil.

„Jedná se o unikátní průmyslovou stavbu, která si zachovala autentickou podobu a nenarušený vzhled provozně-administrativní budovy, vystavěné ve stylu geometrické moderny v letech 1917-1919. Zůstaly zachovány architektonické detaily jako jsou zubořezy na fasádách, zdobné hlavy komínů, okenní a dveřní výplně. Z interiéru vyniká strojovna coby reprezentativní prostor, všechny architektonické a řemeslné detaily, zejména pak autenticky dochovaný schodišťový prostor v administrativní části budovy,“ uvedl Vlastimil Staněk z Národního památkového ústavu v Olomouci.