„Nápad vrátit krajině původní ráz a vybudovat biocentrum vznikl u piva, kde obvykle vznikají ty nejlepší nápady. V Kojetíně jsme už dlouhodobě v jakémsi srážkovém stínu a kdysi bývala v těchto místech podmáčená louka s bohatým životem. Protože začala vysychat, hledali jsme cestu, jak vrátit přírodě ráz, který kdysi měla,“ vysvětlil starosta Kojetína Leoš Ptáček.

Samotná stavba biocentra trvala rok a půl, přípravný proces ale zabral téměř pět let.

„Kromě toho, že jsme vybudovali dílo, které bude sloužit jako částečně protipovodňové opatření, si od něj slibujeme návrat ke kořenům. V tomto biotopu žila kdysi spousta ptáků, obojživelníků i ryb. Dobudujeme také naučnou stezku o délce 2,5 kilometru, která nabídne pěknou procházku,“ zmínil.

Podle Jana Koutného z Agentury ochrany přírody a krajiny vznikla na místě bývalé louky velká mokřadní plocha.

„Po provedení rozsáhlých zemních prací se zde nachází sedm velkých tůní a součástí jsou i vodní kanály. Krajinná mozaika ze zeleně a vody bude mít pozitivní vliv na biodiverzitu - vzniknou zde stanoviště stojaté vody, což je v této okolní zemědělsky intenzivně vyživované krajině poměrně ojedinělé. Opatření je opravdu rozsáhlé a ve srovnání s podobnými, která vznikají, má plochu kolem deseti hektarů,“ upřesnil Jan Koutný.

VIDEO: Otevření biocentra v Kojetíně, 11. března 2022

Otevření biocentra v Kojetíně, 11. března 2022 | Video: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Obyvatelé Kojetína díky tomu získají v těsném sousedství zástavby nádherný mokřad.

„Budou mít tedy kontakt s původní hanáckou přírodou - nížinným ekosystémem. Pro děti je to určitě možnost seznámit se s tím, jak u nás příroda dříve vypadala,“ poznamenal.

Ornitologové se zase můžou těšit na to, že jakmile se voda napustí a začne jarní sezona, zahnízdí zde na mokřady vázané druhy ptáků - bahňáci, různé druhy kachen, ale i další ptáci.

„Nový prvek přitáhne také velké množství bezobratlých - vážky, jepice, vodní ploštice a brouky, ale i obojživelníky. Od každého rodu tu můžeme čekat nějakého zástupce,“ dodal.

Soustava tůní je napouštěna z Mlýnského náhonu přes stavidlovou šachtu s upravením intenzity přítoku.

„Půjde o spojené nádoby, to znamená, že nikdy v té soustavě nebude více vody, než v Mlýnském náhonu. V tůních má být v nejhlubším místě zhruba metr šedesát,“ řekl Martin Komínek ze zhotovitelské firmy Kavyl. Podle něj potrvá napuštění vody do soustavy tůní několik týdnů.