Kliknutím zvětšíteMěsto provádí pravidelný monitoring, který má zjistit, kolik lidí bez přístřeší aktuálně přespává na lavičkách, parovodech či se zdržuje ve squattech, vždy jednou za půl roku. Sociální pracovníci obcházejí obvyklé destinace bezdomovců, oslovují je a informují o tom, na které organizace se mohou v nouzi obrátit.
„Výsledky šetření ještě nejsou kompletní, už teď ale můžu na základě pochůzek v terénu říci, že je bezdomovců více než při minulém sčítání - i když jen v řádu jednotek. Zároveň jsme v letošním roce zaznamenali obrovský úbytek - zemřelo asi šest lidí bez domova,“ shrnul Boleslav Buš.
Stanoviště, kde lidé bez přístřeší přebývají, se příliš nemění. Zatímco squatteři a drogově závislí většinou bivakují u nádraží, bezdomovci si oblíbili lavičky na náměstí Přerovského povstání a okolí supermarketů.
„Zdržují se v místech, na kterých jsou schopni si něco vyžebrat, což s ohledem na velkou frekvenci lidí nejlépe splňuje náměstí Přerovského povstání. Potkáte je ale i v Čechově ulici a zdržují se také u hypermarketu Albert u nádraží,“ řekl Boleslav Buš.
Squatt na rampě či u staré vodárny
Protože většina z nich dochází do charitního nízkoprahového centra Lorenc v ulici U Bečvy, po cestě se vždy někde zastaví.
„Posedávají na lavičkách u Bečvy, ale i u malého Alberta, nebo jdou dále k Tenisu. To jsou základní místa, kde na ně narazíte. Další skupina se pohybuje v prostoru mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Nevyhledávají nová místa, spíše objevují ta staronová, na která si po letech zničehonic vzpomenou a vrátí se sem,“ líčí.
Časté jsou i přesuny z místa na místo. Například v opuštěné drážní budově, která nedávno vyhořela, dříve přebývali pouze bezdomovci, zatímco squatteři si oblíbili rampu u budovy drážních hasičů nebo přespávali u staré vodárny.
„Třetí squatt byl pak u kolejí, kousek od bývalého depa. Když ale vyhořel squatt u vodárny, začali se jeho obyvatelé postupně přesouvat do opuštěné budovy u nádraží, pro kterou se vžil název bílý dům,“ řekl.
"Zfetovaným" je lepší se vyhnout
Lidé podle něj končí na ulici z různých důvodů - nejčastěji hraje roli závislost na drogách, alkoholu nebo hazardních hrách.
„Největší problém je s těmi, kteří jsou na tvrdých drogách. Pokud zrovna odvařili a jsou napíchaní, není nikdy jisté, jak se zachovají. Je lepší se jim vyhnout,“ zmínil.
Osazenstvo squattů tvoří většinou mladí lidé ve věku kolem 20 až 30 let - muži i ženy.
„V některých případech si věk netroufám odhadovat, pobyt na ulici totiž řadu lidí změní. Po dvou měsících, které stráví ve squattu, už máte často problém je poznat,“ poznamenal sociální kurátor.
Noclehárna u parovodu před školou
Pohyb bezdomovců monitorují také strážníci.
„Nejvíce lákavé jsou pro ně drážní budovy, protože jsou opuštěné a dobře přístupné. Jeden z bezdomovců ale v minulosti přespával i na parovodu před Základní školou Svisle. Museli jsme tam každé ráno jezdit a dotyčného budit, aby ho nepřekračovaly děti,“ vzpomněl zástupce ředitele Městské policie v Přerově Miroslav Komínek.
Hlavním cílem monitoringu lidí bez přístřeší je sociální pomoc.
„Dotazujeme se na možnosti klienta i jeho potřeby. Snažíme se poskytnout lidem bez přístřeší v rámci sociální práce poradenství a pomoc. Spolupracujeme také s nízkoprahovým centrem Lorenc a máme nasmlouvaný projekt noční sedárny. V zimních měsících zde lidé dostanou teplou polévku, čaj, mohou se i vysprchovat. Pokud nechtějí využít sedárnu, je další možností iglú pro bezdomovce,“ nastínila Romana Pospíšilová, vedoucí odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu.
Poslední sčítání podle sociálních kurátorů zjistilo ve městě 46 lidí bez přístřeší.
18
1
Volný čas
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
