Jejich úkryty, které jsme v úterý navštívili spolu s policisty, tedy zely prázdnotou.

U jedné z opuštěných drážních budov se asi před měsícem zřítila střecha a její torzo je naprosto neobyvatelné. Když přicházíme k ruině domu, varují nás policisté, že hrozí její pád. „Určitá místa kontrolujeme pravidelně. Tohle patří mezi ně,“ ukazuje policista polorozpadlé torzo dřevěné budovy, které chybí zadní stěna a má také zborcenou střechu. „Býval to drážní sklad. Nedávno se mu ale propadla střecha,“ popisuje muž. Z „vybavení“ domu už nic nezbylo. „Bývaly tam ale deky a staré kabáty. Bylo vidět, že to někdo obývá,“ upozorňuje druhý z policistů.

Další zastávka je u bývalé administrativní budovy Českých drah. Deka místo okna působí sice útulně, uvnitř objektu se ale povalují igelitky s blíže neurčeným obsahem, kožíšky a také deky. Je vidět, že si majitelé tohoto luxusního přístřešku nelámali s ničím hlavu. Když potřebovali zatopit, zvolili ten nejdostupnější materiál – oblečení.

Drážní areál za Tovární ulicí zabírá velký prostor. Budov, které už zřejmě nikdo nevyužívá, je tu více. „Je to asi devět kilometrů,“ upozorňuje nás jeden z našich průvodců. Naštěstí nemusíme absolvovat celou devítikilometro­vou trasu.

Policisté z obvodního oddělení situaci kolem nádraží denně monitorují. Letos už několikrát museli k opilým bezdomovcům volat lékaře, jinak by mohli i umrznout.

„Samozřejmě je rozdíl, když si někdo sedne do čekárny, aby se na hodinku ohřál, a nikoho neobtěžuje. A něco jiného je, když budí veřejné pohoršení. V poslední době jsme měli tři případy pro záchytku,“ líčí šéf obvodního oddělení přerovské policie Josef Gybas.

V obvodě, který mají policisté na starosti, si s bezdomovci už zažili své. „Loni třeba spal jeden přímo tady na schodech,“ vypráví jeden z policistů a ukazuje na budovu poblíž autobusového nádraží. „Myslel jsem si, jestli neumrznul, a tak jsem k němu přišel a sáhnul mu na tvář. Ale měl ji teploučkou jak miminko a ještě se divil, co ho budím.“

Podle šéfa Gybase se v okolí nádraží zdržuje nanejvýš desítka „stálých“ lidí bez střechy nad hlavou. „Pendlují tady v okolí, nádraží je přitahuje,“ říká. Zřejmě pomohla i civilní bezpečnostní služba, která místo kolem nádraží pečlivě hlídá. Své „obyvatele“ si už začíná hledat i nově postavené autobusové nádraží.

Supermarkety: táhnou jen některé

Bezdomovci se k našemu velkému údivu začali vyhýbat některým supermarketům. Tak například u Alberta v blízkosti autobusového nádraží nebyl v úterý odpoledne ani jeden. Stejná situace byla i u Penny marketu, kde sice den předtím postával příjemně naladěný muž ve středním věku, který zval kolemjdoucí na krabicové víno, zřejmě ale rád mění podniky. Jeho místo už totiž bylo opuštěné. Jediný bezdomovec nezvolil ani obvyklé posezení na lavičkách u kina Hvězda.

„Bezdomovci se teď sdružují hlavně u Tesca a u stezky na Kozlovice. Lidé to většinou nevidí rádi, mají strach z opilců a z jejich psů. Snažíme se proto tahle místa pravidelně objíždět a kontrolovat,“ vysvětluje zástupce ředitele městské policie Miroslav Komínek. I on říká, že v poslední době museli strážníci odvézt dva lidi na záchytku. Vyhláška, která by zakazovala pít alkohol na veřejnosti, v Přerově ale chybí.

Mráz vyhnal bezdomovce do ubytovny

Jak se ukazuje, vyhnaly kruté mrazy běžné „obyvatele“ nádraží do ubytovny Českého červeného kříže.

„Z pětapadesáti lůžek máme čtyřiapadesát obsazených. V případě nouze jsme ale schopni pustit další lidi do naší „seďárny“, kde mohou noční mráz přečkat v teple na židli. Letos už jsme seďárnu museli otevřít několikrát,“ říká Alena Stárková, ředitelka přerovské pobočky Českého červeného kříže. Pracovníci ubytovny podle ní nikoho neodmítnou. „I když nemá doklady v pořádku, na mrazu ho nenecháme a doklady řešíme dodatečně,“ podotýká.

Do ubytovny se před časem nastěhoval také pan Josef z Lipníku nad Bečvou, který si ale z pochopitelných důvodů nepřál uvést jméno. „Bydlím tady od prosince, protože jsem po návratu z výkonu trestu neměl kam jít a bál se tuhé zimy. „Byl jsem ve Valdicích a na Pankráci. Teď se rozmýšlím, jak dál,“ podotkl. Přes den je prý většinou na ubytovně a nikam nechodí. „Je dobré, že tu takové zařízení existuje. Všechno si ale platím ze sociálky,“ podotkl.

PAVLA KUBIŠTOVÁ, PETRA POLÁKOVÁ – UVÍROVÁ