Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) zjistila systémové pochybení, a proto navrhuje, aby kompetence při haváriích podobného rozsahu do budoucna převzal kraj. Novelu legislativy už senátorka připravuje.

„Postup orgánů státu při zjišťování zdroje havárie a záchranných pracích vzbudil řadu pochybností u odborníků i laické veřejnosti. Proto jsem loni v listopadu sestavila expertní skupinu právníků a odborníků v oblasti ochrany vod,“ vysvětlila senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová.

Analýza havárie podle ní odhalila slabiny v systému zvládání mimořádných událostí na vodách orgány státu. I proto navrhuje změnu legislativy.

„Hlavní teze změn se týkají nápravy nejasného stanovení povinností orgánů státu a vyloučení zdvojených kompetencí, ale i nedostatečných právních podmínek a metodických postupů pro zneškodňování havárií,“ nastínila.

Nekoorodinovaný odběr vzorků

Senátorka navrhuje, aby havárie na vodách primárně řešil krajský úřad. Za zásadní považuje i jasné určení povinnosti včasného varování obyvatel.

„Doporučujeme zvážit stanovení povinného pojištění za škodu a křížovou kontrolu v případě nakládání s nebezpečnými látkami. Postup zjišťování příčin havárie by se měl řídit závazným metodickým pokynem,“ upřesnila.

Legislativní úpravou by mělo projít znění Zákona o integrovaném záchranném systému. Tak, aby se současné „oprávnění“ operačního střediska IZS k varování obyvatel o haváriích na vodách změnilo na povinnost v případě ohrožení životů, zdraví, majetků a životního prostředí.

Expertní tým řešil i to, kdo řídil práce na likvidaci ekologické havárie.

„V těchto otázkách zásadních pro zvládání krizové situace neměl podle našeho šetření žádný ze zúčastněných úřadů a státních institucí jasno,“ namítla.

Po havárii docházelo k odborně nekoordinovanému odběru vzorků, což může mít za následek problémy při určení příčin a zdroje otravy. Určení kyanidů laboratoře v prvních dnech vůbec neprováděly.

Varování obyvatel se zpožděním

Obyvatelé měst a obcí na Přerovsku se podle expertů o závažnosti havárie dozvěděli až se zpožděním.

Města Lipník a Přerov vydala varování pro občany následujícího dne, město Hranice pouze doporučilo, aby varování provedly obce.

Město Valašské Meziříčí se domnívalo, že na jeho katastrálním území nebyla řeka kontaminována, a proto nebyl důvod varování vydat.

„Česká inspekce životního prostředí ani po několika měsících od havárie na řece Bečvě nezahájila s žádnou právnickou ani fyzickou osobou na základě provedených kontrol správní řízení pro porušení povinností,“ shrnula další zjištění senátorka.

Po osmi měsících stále bez viníka

Šetření ekologické havárie na řece Bečvě není ani po osmi měsících u konce.

Znalec Jiří Klicpera odevzdal nedávno policii stostránkový posudek, který si vyšetřovatelé musejí nejprve nastudovat. Veřejnost by měla být seznámena s dalšími kroky policie koncem května.

„Posudek jsem předal objednateli, kterým je policie. Podílela se na něm řada výzkumných ústavů i univerzit. Posuzoval a zkoumal jsem na desítky odebraných vzorků,“ popsal Jiří Klicpera.

Na posudku začal znalec pracovat hned poté, co k události došlo - tedy loni v září. Původní termín, kdy se měla veřejnost dozvědět více, byl těsně před vánočními svátky. Pak se ale oddálil až do února.

„Bohužel mě zdržela nemoc covid-19, kterou jsem prodělal loni v říjnu. Bylo také nutné doplnit nové důkazy, které postupně přicházely a musel jsem je podrobit analýze a bližšímu zkoumání,“ vysvětlil Jiří Klicpera, proč závěrečný verdikt dvakrát odložil.

Podle serveru iDNES.cz měly jedovaté kyanidy na základě vyjádření znalce uniknout z areálu bývalé Tesly Rožnov a podezřelá je v této souvislosti firma Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm.

Její vedení ale vinu odmítá. V minulosti se spekulovalo také o tom, že je možným viníkem společnost DEZA. Také vedení chemičky ale spojitost s havárií popřelo.