Pamětní deska Josefu Kainarovi bude v Přerově slavnostně odhalena 21. června v 16 hodin u příležitosti Evropského dne hudby, který se letos ponese v duchu básníkovy tvorby. „Den věnovaný hudbě jsme vybrali záměrně, protože Josef Kainar nebyl jen básník, ale i hudebník a textař. Proslavil se také jako ilustrátor, dramatik, překladatel a novinář - byl zkrátka umělcem mnoha tváří,“ řekl primátor města Petr Vrána, který na jeho domě slavnostně odhalí pamětní desku.

Rodina Tšponových, která dnes v domě žije, před lety vůbec netušila, jak slavnou má tato nemovitost minulost. „Rodině dům patří od konce šedesátých let a dlouho jsme nevěděli, že tu bydlel v mládí Josef Kainar. Když jsme byli osloveni městem, zda s umístěním desky souhlasíme, vůbec jsme neváhali - je to pro nás čest,“ přiznal Stanislav Tšpon.

Stříhali dohola malého chlapečka

„Stříhali dohola malého chlapečka, kadeře padaly k zemi a zmíraly. Kadeře padaly jak růže do hrobu, železná židle se otáčela.“ Básně Josefa Kainara se staly nesmrtelné i díky svému zhudebnění, které jim vdechly nový život. O nejzdařilejší interpretaci básní se postaral zpěvák a skladatel Vladimír Mišík. Josef Kainar prožil v Přerově složité období dospívání, které asi nejlépe vystihuje právě jeho báseň Stříhali dohola malého chlapečka.

Rodný dům slavného básníka by dnes mnozí nepoznali - kdysi reprezentativní činžák pro zaměstnance dráhy v Husově ulici s č. p. 1625 se totiž nachází v dnešní romské čtvrti u nádraží.

Fotogalerie: Josef Kainar - rodák z Přerova

Josef Kainar navštěvoval Palackého obecnou chlapeckou školu a už jako dítě byl velmi nadaný.

„Po matce zdědil hudební talent a po otci zase lásku k literatuře. Už od pěti let hrál na housle a zkoušel komponovat na klavír. V sedmi letech napsal svou první básničku a kromě toho i rád kreslil,“ přiblížil historik Jiří Lapáček.

Jeho dětství se změnilo, když mu bylo deset let. Rodiče se rozvedli a matka se starší sestrou se odstěhovaly na Slovensko. Kainar zůstal v Přerově s otcem a jeho novou manželkou.

Rozhárané rodinné poměry měly vliv na jeho studium. Na gymnáziu začal chodit za školu a kvůli neomluveným hodinám měl sníženou známku z chování. Ve kvartě a kvintě dokonce propadl z matematiky.

Nepovedená sebevražda

Hudební nadání ale Josef Kainar poctivě rozvíjel. Od primy navštěvoval nepovinný zpěv, od sekundy do tercie k tomu ještě přidal školu orchestrální hry, v tercii dal se svými kamarády dohromady malý tango-orchestr. V kvintě se začal učit i na kytaru. V té době také začal psát písňové texty, pokoušel se prosadit ve studentském časopise a veřejně recitoval. A stěžoval si, že kantoři na přerovském gymnáziu nemají dosti porozumění pro soudobé studentské snahy…

Kainar v Přerově prožil i první nešťastnou lásku, kvůli které se v sedmnácti letech pokusil o demonstrativní sebevraždu. Ráno odešel do školy, byl ale roztržitý a po deváté hodině gymnázium opustil. Procházel se u Bečvy, dostal se až za kapličku u nemocnice, kde v rozčilení vytáhl bubínkový revolver a střelil se do levého boku. Stačil ještě přejít po lávce na druhý břeh k Michalovu, kde se nechal v blízké ordinaci ošetřit svým lékařem. Skončil v nemocnici, kde se podrobil operaci, při níž mu byl vyňat projektil, který uvízl na čtvrtém žebru.

Vyšetřovací spis nakonec konstatoval, že čin spáchal v duševní depresi, na kterou ale neměly vliv rodinné ani školní problémy. Ze vzpomínek kamarádů vyplynulo, že příčinou byla jeho nešťastná láska k o rok starší Janě Jurečkové. Dozvuky tohoto prožitku nalézáme v cyklu básní Z písní Janě.

„Kainarovi se začalo dařit až po odchodu z Přerova. V roce 1934 se rodina rozhodla přestěhovat, takže následující rok už Josef Kainar začínal na olomouckém gymnáziu,“ zmínil Lapáček. Vystudoval češtinu a francouzštinu na Karlově univerzitě v Praze a po válce žil v Brně, kde pracoval jako novinář v deníku Rovnost a spolupracoval i s pražským Divadlem satiry. Zemřel 16. listopadu 1971 ve věku 54 let.

Program v ulicích i parku

Slavného přerovského rodáka připomene 21. června také odpolední program v rámci Evropského dne hudby. U kina Hvězda se uskuteční v době od 16 do 17 hodin koncert Pěveckého sboru Vocantes, od 17 do 18 hodin pak vystoupí u Přerovanky skupina Beltane Girls. V rámci obou vystoupení nebudou chybět ani Kainarovy verše.

Lidé, kteří zavítají od 17 do 17.45 hodin do parku Michalov, se mohou těšit na vystoupení nadaných žáků ze Základní umělecké školy B. Kozánka. „Bubenickou show předvede v altánku Drumkids - soubor mladých bubeníků pod vedením učitele Radomíra Hrůzy. Také kytarové soubory učitele Petra Vařáka, které se letos účastnily okresního a krajského kola soutěže ZUŠ a umístily se na stupních vítězů, zahrají několik klasických skladeb,“ přiblížil ředitel ZUŠ B. Kozánka Michal Bobák.

Program bude pokračovat v podvečer u majáku v Bezručově ulici. „Od 18 hodin zazní v podání Petr Stojan Quartetu zhudebněné básně Josefa Kainara a další melodie. Jméno básníka je ale spojeno i se světem dětí. Tuto část Kainarovy tvorby představí pod názvem Dětská chvilka pro Kainara žáci ze Základní školy U Tenisu, kteří přednesou básně z jeho dětské básnické sbírky,“ doplnila marketérka města Jana Pivodová.

Přerované vzpomínali na Josefa Kainara už v roce 2017 - při příležitosti stého výročí jeho narození. V centru města se četly a přepisovaly verše a byl zde dokonce prostřen stůl s večeří pro Kainara.

„V této době vznikly v autorské dílně Pavla Voborník Kačírková a Milan Šuška lavičky „Kainarky“, které byly umístěny v Kainarově ulici. Nechali jsme je zrenovovat a v rámci Evropského dne hudby budou opět vráceny na své místo. Jejich součástí je i knihovnička, a kdo by chtěl přispět nějakou knihou, bude mít možnost,“ uzavřela Daniela Novotná z Kanceláře primátora.