Projekt nového azylového domu v Přerově už má konkrétní obrysy. Stavět by se mohl už příští rok.
„Město nám poskytlo pozemek v Kojetínské ulici a požádali jsme o poskytnutí dotace z evropských fondů IROP, která by mohla tvořit až 95 procent uznatelných nákladů. Stavba azylového domu přijde na 35 milionů korun,“ nastínila ředitelka Charity Přerov Alena Pizúrová.
Podle ní jsou šance na získání dotace velké.
Azylový dům má vyrůst na periferii, v Kojetínské ulici, a to poblíž romského ghetta.
„V současné době jsme odkázáni na okolí Přerova a nabídka podobných zařízení je velmi omezená. Klienti si sami posílají žádosti o umístění do azylového domu v Olomouci nebo Lipníku nad Bečvou. Lidé s trvalým bydlištěm v Přerově by ale měli mít azylový dům ve svém městě,“ je přesvědčena Adéla Trumberová.
Režim azylového domu určuje zákon o sociálních službách a kapacita je daná.
„Budou v něm buňky pro ženy i muže, na pokoj a společné hygienické zázemí připadnou dvě osoby. Sociální pracovnice budou s lidmi řešit jejich individuální situaci, pomohou jim jednat s úřady, nebo třeba najít lékaře. Budou s nimi také hledat navazující vhodné bydlení,“ nastínila.
Azylový dům by se mohl začít v Přerově stavět už v příštím roce.
„V projektu je novostavba a náklady byly vyčísleny na 35 milionů korun. Je to rozebíratelná kontejnerová stavba, což je výhoda. Bude totiž postavena velmi rychle, a to přibližně do půl roku. Pokud všechno dobře půjde, začne se stavět někdy na jaře příštího roku,“ upřesnil děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg.
Rozvod, konec v práci a pak ulice
Pan Roman bydlel ještě před časem v jedné z přerovských ubytoven. Když přišel o práci a neměl na zaplacení nájmu, skončil na ulici. Útočiště v mrazivých dnech mu poskytlo nízkoprahové denní centrum Lorenc, do kterého se přišel v úterý ohřát.
Právě lidem, jako je on, má v budoucnu pomoci azylový dům, o jehož zřízení usiluje přerovská charita. Po zrušení ubytovny pro bezdomovce, již před lety provozoval Český červený kříž, totiž ve městě podobné zařízení chybí.
„Mám malou sociálku, jen dva tisíce. Nájem v ubytovně je ale 6 200 korun. Majitel mi řekl stop, konec, a tak jsem skončil na ulici. Předtím jsem pracoval, maloval a dělal i jiné věci. Teď přes zimu ale práce není, a tak jsem tady,“ popsal svůj příběh.
Možnost přečkat zlé časy v azylovém domě by podle svých slov uvítal. „Rozhodně bych neváhal, kdyby tady něco takového bylo,“ přiznal.
V těžké situaci je i Vlastimil Válek - také on využil tento týden služeb denního centra Lorenc.
„Nejdříve jsem se rozvedl, pak mi klekla práce, a teď jsem tu. Manželce a dceři jsem přenechal byt, hlavně ať jsou ony zabezpečeny. Je dobré, že je tady sedárna a já nemusím spát pod mostem nebo ve křoví,“ je rád.
Přerovské nízkprahové centrum Lorenc
Fotogalerie: Přerovské nízkoprahové centrum Lorenc
Vedoucí nízkoprahového centra Lorenc v ulici U Bečvy Adéla Trumberová popisuje, jak velký je o služby Charity, která zařízení provozuje, zájem. I to podle ní vedlo ke snahám o zřízení azylového domu.
„Kapacitu denního centra jsme v průběhu tří let rozšiřovali. Lidí bez stabilního bydlení je dnes v Přerově asi 150 a denní kapacita našeho centra je 34 osob. Teď v zimním období se stává, že je kapacita hraniční, ale obvykle přijde tak 30 lidí za den,“ uvedla.
Bezdomovci zde mohou strávit tři hodiny dopoledne a tři hodiny odpoledne. K dispozici je jim i noční sedárna, na kterou finančně přispívá město.
„Lidé, kteří k nám přijdou, si zajistí základní potřeby - jdou do sprchy, vyperou si věci, dostanou potravinovou pomoc nebo prostor pro přípravu stravy. Sociální pracovníci s nimi pak řeší jejich životní situaci a snaží se jim pomoci,“ zmínila.
Potřeba vyhledat azyl vždy vzroste v mrazivých dnech, jaké jsou nyní.
„Nepomáháme jen lidem bez střechy nad hlavou, ale i těm, kteří mají nevyhovující bydlení. Přes léto se o sebe postarají a přivydělávají si na brigádách, přes zimu už je to těžší. Část tedy tvoří i ti, kteří mají nestabilní bydlení - jsou v azylových domech nebo na ubytovnách, kde bují obchod s lidskou chudobou. Mnozí raději přečkají čas venku a přenocují na sedárně, než aby byli na konkrétní ubytovně,“ popsala.
