„Části pecí pocházejí z novověku a výchozí surovinu pro výrobu vápna představuje devonský vápenec, jehož využití má v Předmostí dlouhou tradici,“ přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

První zmínky o těžbě jsou podle něj doloženy v Urbáři přerovského panství z roku 1564, kde se píše, že „lámat mohl každý, kdo řádně zaplatil“. Strategickým stavebním materiálem byl v Přerově a okolí devonský vápenec, z něhož byly vyzděny například gotické základy kostela sv. Máří Magdaleny v Předmostí nebo základy bratrského sboru z roku 1554 v lokalitě Na Marku.

Z travertinu

„Důležitým stavebním materiálem je také travertin, který se v okolí Přerova nápadně koncentruje. Zdroje tohoto strategického stavebního kamene se kromě přerovské travertinové kupy, na které stojí dnešní Horní náměstí, nacházely také v Kokorách, Tučíně nebo Želatovicích,“ doplnil zajímavost Zdeněk Schenk.

Převážně z travertinu bylo podle něj na přelomu 15. a 16. století vyzděno impozantní městské opevnění a velká část měšťanských domů na Horním náměstí v Přerově.

V Předmostí u Přerova využívali obyvatelé místní přírodní zdroje stovky let. V severozápadní části obce se nacházely dvě nápadné vápencové skály - Skalka a Hradisko - a postupně zde vzniklo několik velkých cihelen.

„Stěny pece byly tvrdě vypáleny do cihlově červena, sprašové podloží kolem topeniště do oranžova. U samotného dna pece byla zachycena tenká vápenná krusta. V zásypu se vedle zlomků mazanice nacházelo velké množství drobnějších zlomků devonského vápence, které byly nadrceny z důvodu urychlení procesu pálení,“ shrnul.

Archeologicky doložené pozůstatky vápenických pecí pocházejí z doby před vznikem hřbitova v Předmostí v roce 1853.

První vápenka

„Éra průmyslového zpracování vápence započala v roce 1858, kdy byla zřízena vůbec první kruhová vápenka v českých zemích - v Přerově na pravém břehu Bečvy za železným mostem,“ zmínil Zdeněk Schenk.

Na svou dobu moderní průmyslovou vápenku založili tehdy podnikatelé Leopold baron Heydebrand a Lass z Pruska. Vápenka produkovala denně dvě stě měřic vápna a bylo zde zaměstnáno deset lidí. Dalších dvanáct pracovalo ve vápencovém lomu v Předmostí, odkud se materiál přepravoval do vápenky.

„Jak kruhová pec na pálení vápna v té době vypadala, mohou dnes lidé vidět na příkladě stojící kruhové vápenky z roku 1872, adaptované na motorest Vápenka při výjezdu z Teplic nad Bečvou směrem na Valašské Meziříčí,“ upřesnil.
Vápenické pece, odkryté u hřbitova v Předmostí, jsou podle archeologů zajímavou technickou památkou z doby, kdy se vápno nepálilo průmyslově v tak velkém objemu.

„V centru Předmostí jde o první dokumentovanou vápenickou pec obdélné varianty jámového typu,“ uzavřel Schenk.