„Objevili jsme tři pilíře, jeden v nároží u presbytáře v místech triumfálního oblouku a dva u stěny lodi. Jejich hlavním významem bylo stabilizovat stavbu ze strany od řeky," vysvětlil přerovský badatel Jan Mikulík. V místě byla nalezena také stříbrná mince dosud nezjištěného stáří.

„Během probíhajícího výzkumu v prostoru kostela se nám podařilo objevit na dvě desítky mincí, jejichž stáří se datuje od poloviny 16. do poloviny 17. století," upřesnil.

Právě v této době byl Přerov významným centrem jednoty bratrské a působili zde Jan Amos Komenský a Jan Blahoslav.

Pro archeology je velmi významné také odkrytí zachované renesanční dlažby. Kompletně začištěné by měly být základy zhruba do měsíce – badatelé se totiž stále nevzdávají naděje, že se jim podaří v lokalitě objevit hrobku.

„Chceme položit zjišťovací sondy pod triumfálním obloukem. Nepředpokládáme kryptu, protože v době největší slávy jednoty bratrské se v Přerově pochovávalo na více místech – u kostela sv. Jiří nebo sv. Michala na Šíravě. Stále ale nevylučujeme nález hrobového uložení," poznamenal.

Další zajímavostí je i objevení dlážděné cesty za presbytářem, která vedla od Horního náměstí směrem k Bečvě.

„Je zhruba jeden a půl metru široká, dlážděná kameny, které byly kladeny nakolmo. Ve středové ose vedla stružka, kterou se odváděla dešťová voda do Bečvy," upřesnil archeolog Zdeněk Schenk.

Místo, kde se Komenský oženil

Nález základů kostela Jednoty bratrské patří k největším objevům v Přerově za poslední léta.

„Kostel je svědkem největšího rozmachu činnosti jednoty bratrské ve městě. Spolu s přilehlou školou tvořil duchovní centrum společenství. Působil zde, mezi jinými významnými osobnostmi, přerovský rodák a biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav a také poslední biskup jednoty Jan Amos Komenský, který zde v roce 1618 uzavřel sňatek s Mandalenou Vizovskou," shrnul.

Podle něj se jedná o místo mimořádného kulturně – historického vyznamu, které by mělo být odborně ošetřeno a s ohledem na původní funkci pietně uchováno budoucím generacím.

Kostel Jednoty bratrské byl zbudován v roce 1554, po odchodu bratrských kněží byl ale v roce 1622 přeměněn na katolický kostel sv. Marka. V roce 1664 stavbu značně poničil mohutný požár, který zasáhl téměř celé město.

„V roce 1749 kostel znovu vyhořel při velkém požáru celého města a již nikdy nebyl obnoven. V roce 1789 byly jeho zbytky zbourány a zdivo použili stavebníci na opravu kostela na Šířavě," upřesnil archeolog.

V letech 1896 – 1897 byla v místech postavena nová sokolovna. Jak dokazuje současný archeologický výzkum, její stavba v podstatě překryla základy kostela sv. Marka.