Nalezené zlomky keramiky pocházejí ze třináctého století a dokládají tak nejstarší historii městyse.

Archeologové Muzea Komenského v Přerově prováděli záchranný výzkum při rekonstrukci jedné z místností v přízemí zámku, kde má vzniknout nové informační centrum.

Objev mincí

„Při stavebních úpravách se nám podařilo shromáždit velké množství kuchyňské renesanční keramiky z období raného novověku. Kromě toho jsme nalezli dvě stříbrné mince ze druhé poloviny 15. a první třetiny 16. století,“ popsal archeolog Zdeněk Schenk.

Starší mince představuje jednostranný kruhový peníz se lvem.

„Jedná se o ražbu českého krále Jiřího z Poděbrad, která byla ražena po roce 1469 v kutnohorské mincovně. Druhá mince je jednostranný haléř Ludvíka Jagellonského, jenž vládl v letech 1516 - 1526. Jsou to vůbec první mince, které byly získány z archeologického výzkumu na zámku v Dřevohosticích,“ přiblížil.

Podle něj to neznamená, že by komnaty zámku ukrývaly poklad, ale v případě obou mincí se jedná o náhodné ztráty. Badatelé během výzkumu našli i doklady nejstarší historie - a to kolekci keramiky, kterou lze datovat do druhé poloviny 13. století.

„Jedná se o typickou vrcholně středověkou keramiku, jako zlomky hrnců s římsovitými okraji. Tyto nálezy se dají spojit s doklady osídlení a existencí původní tvrze,“ řekl.

Černá kuchyně

Součástí výzkumu byla i dokumentace nadzemních částí zdiva v přízemní místnosti zámku, přiléhající k průjezdu.

„Zjistili jsme, že se v jihozápadním rohu místnosti nacházela černá kuchyně a dodnes jsou po ní patrné zazděné tahové kanály, jimiž se odváděl kouř,“ upřesnil.

Na severovýchodní straně místnosti se podařilo zdokumentovat architektonické články pozdně gotického stáří, jež byly druhotně použity do mladšího renesančního zdiva.

„Původně se jednalo o pískovcová ostění gotického okna či portálku, kterými byla vybavena původní středověká tvrz. Ta byla přebudována Karlem starším ze Žerotína v roce 1590 na renesanční zámek. Jádro tvrze je dodnes patrné v přízemí zámku a místnostech okolo průjezdu a jižního nároží,“ doplnil.

Vedle zlomků užitkové keramiky badatelé odkryli i několik fragmentů komorových kachlů, pocházejících z kamnových těles, jimiž byly vytápěny místnosti dřevohostického zámku. Mezi nálezy je i několik olověných drobných pistolových projektilů menších ráží ze 16. až 17. století.

Historie Dřevohostic sahá až do roku 1358

První písemná zmínka o tvrzi jako panském sídle pochází z roku 1371.

„Dá se ale předpokládat, že tvrz stála už o něco dříve - v roce 1358, kdy došlo k přesunu majetku mezi Sudkem z Dřevohostic a Drslavem ze Šelnberka,“ přiblížil historik Jiří Lapáček.

Podle něj hostila dřevohostická tvrz v roce 1372 zástupce dvou znesvářených rodů - a to pány Lukovské ze Šternberka a pány z Kravař. „Na příkaz markraběte se sešli v Dřevohosticích, aby mezi sebou uzavřeli příměří,“ doplnil jednu zajímavost.

Podle starosty Dřevohostic Petra Dostála je objev archeologů pro historii městyse přelomový.

„Při objevení části klenby zavládly pocity nadšení, protože dokládá nejstarší historii městyse. Mysleli jsme si, že není tak stará,“ řekl.

Náklady na zbudování nového informačního centra na zámku jsou necelý milion korun a mikroregion Moštěnka na tuto akci obdržel dotaci. Informační centrum má být otevřeno letos na jaře.