Nález dvou kostrových hrobů dokazuje, že se mohlo v minulosti v těchto místech nacházet větší pohřebiště.

Hroby jsou od sebe totiž vzdáleny asi dvacet metrů. Badatelé ostatky vyzvednou ze země a podrobí antropologickému rozboru.

Výkopové práce probíhaly v areálu hasičské stanice na Šířavě v hloubce necelého metru.

„Kostrové hroby se nacházely až u samého dna výkopu v písčitém sedimentu, naplaveném v minulosti řekou Bečvou,“ přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Těžké stroje ale v obou případech poškodily lebky.

„Kostry ležely v poloze na zádech a byly orientovány ve směru východ - západ. Jsou od sebe vzdálené dvacet metrů, což naznačuje, že bylo v této lokalitě původně větší množství hrobů,“ doplnil.

Zajímavé jsou i nálezy předmětů. Pod kostmi levé ruky v úrovni pasu prvního skeletu objevili archeologové železný nůž a olověný slitek.

„Druhý skelet se bohužel dochoval ve velmi špatném a neúplném stavu. V úrovni spodní části stehenní kosti pravé nohy jsme našli s pomocí detektoru drobný kovový předmět - jedná se o torzo drobného stříbrného gombíku,“ řekl Schenk.

V zásypu tohoto hrobu narazili badatelé také na několik dalších kostí a torzo lebky, které patřily zřejmě třetímu nedospělému jedinci.

Důkaz většího pohřebiště

Nejnovější objev archeologů navazuje na starší nález hrobů z mladší doby hradištní v lokalitě Šířavy.

Už v roce 1931 byl totiž při výkopu vodovodu u tehdy budovaného Vodárenského domu na místě bývalého Davídkova gruntu odkryt hrob, jehož pohřební výbavu tvořila bronzová a stříbrná esovitá záušnice spolu s bronzovým prstenem.

Poblíž tohoto místa nálezu z počátku třicátých let dvacátého století zdokumentovala v roce 1972 Marie Jašková další hrob, vybavený čtyřmi bronzovými esovitými záušnicemi.

„Tyto vlasové ozdoby představují charakteristické šperky mladší doby hradištní, tedy období od druhé poloviny desátého do dvanáctého století,“ zmínil archeolog.

S pohřebními aktivitami pravděpodobně souvisí také kostrový hrob, odkrytý před dvěma lety při výzkumu během výstavby nákupní galerie.

Badatelé mají z nových objevů radost - kostrové hroby totiž dokládají existenci většího pohřebiště v tomto prostoru.

S ohledem na starší nálezy se ale ukazuje, že se pohřebiště nacházelo východněji, než odborníci původně předpokládali.

Nejstarší předměstí Přerova

Nejstarší osídlení na Šířavě dokládá také soubor zlomků keramiky z doby bronzové.

„Během výzkumu jsme zdokumentovali výraznou kulturní vrstvu, jež obsahovala zlomky keramiky z období vrcholného středověku,“ upřesnil Zdeněk Schenk.

Ze stejné úrovně pochází železný hrot šípu rombického průřezu s tulejkou, jenž odpovídá relativně běžným nálezům hrotů, předurčeným ke střelbě z kuše.

Z této části města se ale jedná o první nález svého druhu.

„Vrcholně středověké nálezy souvisejí nepochybně s osídlením nejstaršího předměstí Přerova - Šířavy, o němž je v písemných pramenech poprvé zmínka v roce 1371,“ uzavřel.