Konstrukce pozdně gotického odtokového kanálu, jenž procházel skrze zeď, a odváděl vodu z palácového nádvoří do prostor parkánu, má šířku 2 metry a 35 centimetrů.
„V úseku západního parkánu se nám podařilo odkrýt jak základy obvodové západní hradby, tak konstrukci odtokového kanálu ze stejné doby. Je to zajímavý konstrukční prvek, jenž důmyslně řeší odvodnění plochy. Kanál se stejně jako odkrytá pasáž hradby nachází na úrovni pozdně středověkých terénních vyrovnávek,“ řekl archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.
Podle mincí, keramiky a zlomků kamnových kachlů spadá stavba do období pozdní gotiky, tedy konce 15. století.
„Pasáž hradební zdi vznikla spolu s kanálem během zásadní přestavby Helfštýna v době, kdy panství vlastnil Vilém z Pernštejna. Na svou dobu se jedná o důmyslný detail a dno kanálu je dobře vyspárováno tak, aby voda efektně odtékala,“ zmínil.
Badatelé našli ve výplni kanálu zlomky glazované renesanční keramiky a mince, díky jejichž dataci potvrdili, že funkce odvodnění zanikla někdy ve druhé polovině 16. století. Kromě dobové kuchyňské keramiky odkryli v místech pozdně gotické, reliéfně zdobené komorové kachle s biblickými, heraldickými a architektonickými motivy.
„Patrně nejunikátnějším nálezem je ale torzo korunního nástavce kachlových kamen s vyobrazením jezdce na koni, které upoutá detailním zpracováním výstroje i jezdce samotného. Má pravou nohu ve třmeni a na jeho oděvu zaujme opasek, kterým byl přepásán kabát, ale i řasení lemu a kapuce. Je vidět také jeho tvář, ústa, nos a účes. Je to pěkný doklad kvalitního kamnářského řemesla v 15. století,“ zmínil.
Zlomky kachlů včetně části korunového nástavce pocházejí z kamen, jimiž byly vyzdobeny interiéry paláce v době, kdy hrad vlastnily, nebo jej navštěvovaly, elity tehdejší středověké společnosti - významné šlechtické rody Kravařů nebo Pernštejnů.
„Našli jsme rovněž velké množství oděvních nášivek různých tvarů, z nichž některé byly pozlacené, dále pak knoflíky a knižní kování,“ upřesnil.
