Na dně sídlištních jam narazili na zlomky keramiky ze starší doby železné, ale také zvířecí kosti a další předměty.

Asi největší dohady vzbudilo torzo keramického kotouče z nekvalitně vypálené hlíny. Badatelé zatím netuší, k čemu sloužil.

Archeologové zahájili výzkum nad Tučínským potokem, kde se nyní staví rodinný dům. „Po provedení skrývky zeminy se začaly v úrovni podloží rýsovat půdorysy pravěkých sídlištních jam. Zachytili jsme jich celkem pět," přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Badatelé dávají tyto sídlištní aktivity do souvislosti s takzvanou Platěnickou kulturou, o čemž svědčí i nalezené předměty.

„Objevili jsme značné množství zlomků keramiky ze starší doby železné – halštatské, tedy z období 750 až 500 let před naším letopočtem," řekl.

Tvarově velmi pestrá keramika

Tvůrci pravěké keramiky kladli velký důraz na úpravu povrchu nádob, o čemž svědčí stopy po důkladném leštění či hlazení.

„Některé zlomky nesou rytou výzdobu. Za poměrně vzácný považujeme například vegetabilní ornament, symbolizující rostlinu," doplnil.

Keramika je po tvarové stránce velmi pestrá a v souboru jsou zastoupeny zásobnice, amfory, misky, koflíky, ale třeba i zlomek keramického cedníku.

„Na dně jednoho ze sídlištních objektů se nacházely dvě misky a dvě třetiny keramického kotouče o průmětu 24 centimetrů," zmínil.

Původní funkce tohoto předmětu z nekvalitně vypálené hlíny je ale zatím obestřena záhadou.

„Jednou z teorií je, že se mohlo jednat o obyčejnou poklici na zásobnici obilí. Předmět ale mohl hrát i důležitou kultovní úlohu třeba při obřadech," domnívají se badatelé.

Nnejstaršího využití travertinu v Olomouckém kraji

Zajímavostí je i keramický přeslen, dokládající počátky textilní výroby v místě osady. Kromě toho byly v sídlištních jamách nalezeny i zvířecí kosti, které vypovídají o složení potravy obyvatel osady Platěnické kultury.

Archeologové narazili také na doklad nejstaršího využití travertinu v Olomouckém kraji.

„Tučínský travertin, nazývaný také jako Hanácký, patřil k nejvyhledáva­nějším pro své vynikající vlastnosti. Travertinová kupa se v Tučíně nacházela v místech dnešního koupaliště a opuštěného lomu, kde se tento druh stavebního kamene těžil mezi lety 1922 – 1979," upřesnil.

Otázkou podle něj zůstává, k čemu sloužily lidem ze starší doby železné bloky travertinu, záměrně přenesené do místa sídliště přes údolí do vzdálenosti více než šest set metrů.

„Je možné, že byly travertinové desky využívány jako součást konstrukcí pecí, ke zpevnění terénu, případně jako obložení hrobových jam," zmínil.

Nálezy možná vystaví v obci

Podle archeoložky Kateřiny Dlouhé, která se pravěkým osídlením této lokality detailně zabývala, sehrál pro osídlení zásadní roli pramen Tučínského potoka.

„Potvrzuje to i nápadná koncentrace pravěkých lokalit na obou jeho březích," zmínila.

Obdobné sídlištní aktivity ze starší doby železné zaznamenali archeologové před deseti lety také ve Vinarech.

Zcela zásadní význam mezi lokalitami z halštatského období má pak hradisko u Křenovic, které má z vědeckého hlediska stále velký potenciál.

Nejnovější archeologické nálezy z Tučína by mohly být po laboratorním ošetření vystaveny přímo v obci.