„Narazili jsme na tři sídlištní objekty. V jednom byly kostry dvou dětí, v dalších dvou vždy jedna kostra dospělých," uvedl archeolog.

Lidské kostry se nacházely v sídlištních jámách většinou kruhového tvaru různé velikosti.

„Byly to objekty v pravěku používané jako zásobnicové jámy, ale postupně je mohli lidé využít i jako smetiště. V tomto období v nich nejsou neobvyklé ani nálezy lidských ostatků. Byla třeba zima, takže nepřistoupili k vykopání hrobů, ale použili tyto jámy. Jednou z hypotéz je i ta, zda se nejednalo o nějaké oběti," doplnil Tajer.

Nálezy podle něj pocházejí z období únětické kultury, tedy doby zhruba 2000 let před naším letopočtem. Lokalita byla podle odborníků pro pravěké lidi příznivá, nachází se na mírné terase nedaleko potoka.

Archeologové na místě nalezli také keramické zlomky, rozbité kamenné zrnotěrky, což byly ruční mlýnky na úpravu obilí, zlomky pazourků, a dokonce i pazourkovou šipku od luku. Nechyběly ani zvířecí kosti.

Archeologové jsou na místě od dubna. Průzkum bude pokračovat, zatím se čeká na skrývku ornice.

SOUVISEJÍCÍ: Další unikátní objev v Přerově! Kopali bazén, našli kostru starou 3600 let

Únětická kultura je nazvána podle lokality Únětice u Prahy, kde Čeněk Rýzner v 70. letech 19. století objevil první větší pohřebiště této kultury. Únětická kultura trvala téměř 400 let.

Nejstarší osídlení se soustředilo v oblasti jihovýchodně od Brna a v okolí Moravského Krumlova, Znojma, Mikulova a Kyjova. Nová sídelní oblast se objevila ve starším období mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem.