Přerovští archeologové objevili tento zajímavý exponát při výkopech ve dvoře bytového domu v ulici Brabansko, který nyní prochází rekonstrukcí.

„Člověk je často rád, že najde u moře pár hezkých mušliček pro štěstí. Nečekal bych, že na takový nádherný exemplář narazíme během výzkumu na Brabansku. Lastura byla zřejmě součástí dekorace původního secesního domu,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Podle historika Jiřího Lapáčka ze Státního okresního archivu v Přerově má dům více než stoletou historii.

„V roce 1904 jej nechal postavit majitel Konrád Čermák a stavitelem byl Vilém Žák. Už v minulosti sloužil jako obytný dům,“ upřesnil.

Keramika z 9. století i stará pivní lahev

Nálezy, které odkryli badatelé na přelomu července a srpna mezi ulicemi Malá Dlážka a Brabansko, dokládají téměř nepřetržité osídlení této přerovské lokality - a to od devátého století až po současnost. Ilustrují tedy tisíc let trvající příběh jednoho místa.

„K nejdůležitějším objevům patří soubor velkomoravské keramiky z 9. století, který je dosud nejstarším dokladem osídlení na Brabansku a Malé Dlážce. Keramika je zdobena typickou několikanásobnou hřebenovou vlnicí nebo horizontálními obvodovými žlábky,“ zmínil Zdeněk Schenk.

Zajímavostí jsou i dva kovové předměty ze stejného období - železný nožík a železný hrot šípu, jenž byl používán při střelbě z luku.

„Zachytili jsme také konstrukci velkomoravské pece, kterou tvořily do červena přepálené hrubozrnné pískovce. Velkomoravský horizont překrývala povodňová hlína, naplavená řekou Bečvou,“ doplnil Zdeněk Schenk.

Badatelé odkryli také objekty z mladší doby hradištní, tedy 10. až 11. století, ale i vrcholně středověké až novověké terénní vyrovnávky či odpadní jámy.

Vůbec nejmladší jsou objevy zlomků kamnových kachlů, které zdobily v první polovině 20. století původní interiér secesního domu.

„K novodobým nálezům patří i torzo staré pivní láhve se zbytkem reliéfního nápisu nebo sklenička ze zeleného skla s rostlinnou výzdobou na povrchu, opatřená ouškem z modrého skla,“ popsal.

Dvůr za velkým mostem?

Archeologové bádají na Brabansku už od konce 19. století - v blízkosti hospodářské školy tehdy odkryli dvacet kostrových hrobů a součástí hrobových výbav měly být esovité záušnice, železné nože a keramika.

V roce 1977 prováděli badatelé Vlastivědného muzea v Olomouci výzkum v trase výkopu parovodu za budovou sokolovny, během něhož zachytili tři kostrové hroby z mladší doby hradištní nebo vrcholně středověkého období.

„V zahradách za sokolovnou zdokumentovali pozůstatky zděných konstrukcí středověkého až raně novověkého stáří, které určil archeolog Vít Dohnal jako základy usedlosti s ohradní zdí a malou věžovitou stavbou,“ upřesnil.

Tato zástavba může souviset s existencí dvora nebo domu za velkým mostem, jenž vlastnil až do roku 1667 Jan Bravantský. Právě podle slezského rodu Bravanstkých z Chobřan nese dnes jedna z přerovských ulic název Brabansko.

Osídlení z dob Velké Moravy

Badatelé se na místo na pravém břehu řeky Bečvy zaměřili i v roce 2005, kdy zde našli několik sídlištních jam z 9. až 11. století.

O rok později zase odkryli při výstavbě prodejní a skladovací haly naproti budovy školy na Malé Dlážce pozůstatky nejstaršího osídlení, jež spadá do velkomoravského období.

„Právě v těchto místech na pravém břehu Bečvy se nacházela slovanská osada, a to v bezprostřední blízkosti strategického přechodu přes řeku,“ uzavřel Zdeněk Schenk.