Archeologům, kteří už před časem našli při stavebních úpravách na hradě část kachle s vyobrazením Evy, se teď podařilo najít chybějící díl skládanky - fragment kachle s motivem Adama.

Způsob helfštýnského ztvárnění starozákonního motivu je ojedinělý, protože většina známých a dosud nalezených exemplářů v České republice vyobrazuje Adama a Evu u Stromu poznání.

V případě tohoto nálezu se ale postavy drží za ruku.

Už u fragmentu kachle s vyobrazením Evy zaujala propracovanost detailů - na několika místech ji zdobí gotická písmena, Eva drží v ruce fíkový list a detailní je i ztvárnění jejího účesu či prstů.

„Adama jsme našli jen o pár měsíců později a o několik metrů dál v úrovni terénních vyrovnávek z přelomu 15. a 16. století. Nejedná se o totožnou kachli, stejný je pouze motiv. Máme tedy téměř kompletní vyobrazení Adama a Evy,“ popsal přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Jeden z předních českých odborníků na problematiku pozdně gotických kamnových kachlů Čeněk Pavlík ho prý upozornil na to, že totožná varianta motivu Adama pochází i z hradu Cimburku u Koryčan.

Adam je robustnější

Badatelé se ale v případě tohoto nálezu mylně domnívali, že se jedná o turnajový motiv, protože chyběla druhá část s vyobrazením Evy.

„Když se podíváme na proporci těl Adama a Evy, neměl hrnčíř z Lipníku, kde byla existence řemeslných dílen v té době doložena, zrovna nejšťastnější ruku. Tělo Adama je o něco robustnější,“ podotkl archeolog.

Kachle pocházejí z období, kdy helfštýnské panství patřilo významnému moravskému šlechtici Vilémovi z Pernštejna.

„Hrad byl pro něj významný, protože je na některých listinách podepsán jako Vilém z Pernštejna na hradě Helfštejně,“ doplnil zajímavost.

Kamna patřila k luxusu

Jednotliví majitelé hradu si nechali zhotovit na svou dobu luxusní kachlová kamna, jimiž byly vytápěny místnosti paláců.

„Hrad Helfštýn vlastnily ty nejvýznamnější moravské rody a kamna patřila k luxusu nejvyšší společenské vrstvy své doby. Podařilo se nám nalézt ve výkopech i fragment zeleně glazované renesanční kachle z doby, kdy na hradě vládl moravský rod Kravařů,“ řekl.

Mince i olověné projektily

Archeologové provádějí výzkum v místech, kde nyní probíhají stavební úpravy v rámci rekonstrukce renesančního paláce. Ve výkopech našli kromě úlomků kachlů také několik stříbrných mincí, olověné projektily do ručních palných zbraní, a v posledních dnech i doklady pravěkého osídlení.

„V nejhlubší úrovni těsně nad skalním podložím se nám podařilo najít zlomky keramiky z pozdní doby bronzové, tedy doby před třemi tisíci lety. Na dominantním vrchu Maleníku se totiž v minulosti nacházelo hradiště, což potvrdily už dřívější výzkumy,“ doplnil. Nejnovější nálezy si budou moci prohlédnout návštěvníci už během Helfštýnských ateliérů v neděli 17. června.