Archeologům umožnil výzkum projekt na obnovu tohoto prostranství, který zahrnuje výsadbu tří lip a zhotovení repliky studny.

„Položili jsme zde tři sondy o rozměrech 3 x 3 metry, a to v hloubce 1,5 metru pod úrovní dnešní dlažby náměstí. Jsou rozmístěny v okolí pláště studny ze 16. století,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Badatelům se podle něj naskytla historická příležitost, která se už nemusí opakovat.

„Na základě stratigrafie můžeme vidět, jak se v těchto místech utvářel původní terén. Za nejstarší doklad osídlení považujeme útržek pravěké vrstvy ze sklonku starší doby bronzové. Nalezli jsme zde i soubor zlomků keramiky Věteřovské kultury, staré 3 600 let,“ popsal archeolog.

Nositelé Věteřovské kultury budovali svá centra na Přerovsku v období 1 600 let před naším letopočtem.

„Nejen tady na Horním náměstí, ale i v Kokorách nebo třeba v Předmostí. Jen pro srovnání - ve stejné době zažívala rozkvět Mykénská kultura ve Středomoří,“ přiblížil.

Zbytek luxusních kamen

V lokalitě na Horním náměstí, kterou nyní zkoumají archeologové, došlo v průběhu 15. a 16. století k výrazné výkopové činnosti. Ta zřejmě souvisí se vznikem studny z Pernštejnského období.

Na vrstvy ze 16. století narazili badatelé v hloubce 1,5 metru pod úrovní dlažby. Ve spodní vrstvě z první třetiny 16. století nalezli unikátní soubor několika stovek kusů zlomků pozdně gotických reliéfně zdobených komorových kachlů. Části reliéfů zobrazují náboženské, heraldické, světské, ale i rostlinné motivy.

„Zlomky kachlů zřejmě pocházejí z luxusních pozdě gotických kamen, jimiž byly vybaveny interiéry přerovského zámku. Kachlová kamna tehdy plnila nejen praktickou funkci, ale pro majitele měla i význam reprezentativní a estetický. Z heraldických motivů se podařilo doložit erbovní znaky pánů z Cimburka, pánů z Boskovic a nechybí ani erbovní znamení pánů z Pernštejna - jednoho z nejmocnějších rodů. Právě ten dlouhá desetiletí vlastnil přerovské panství,“ doplnil Schenk.

Některé varianty kachlů archeology překvapily.

„Například kachle, která se v Přerově dosud nevyskytla - jedná se o motiv zásnub. Spousta je také zdobena zelenou glazurou – s velkou pravděpodobností byl tím, kdo si nechal zhotovit takto luxusní kamna, právě Vilém z Pernštejna. Ten vlastnil přerovské panství v letech 1475 až 1521,“ upřesnil archeolog.

Kromě úlomků vzácných kachlů se podařilo členům archeologického týmu objevit s pomocí detektoru kovů také několik stříbrných mincí. Nejstarší je vídeňský fenik Albrechta II. Habsburského z první poloviny 15. století, zajímavostí je i denár Ludvíka Jagellonského z roku 1527 nebo uherský denár Rudolfa II. Habsburského z roku 1599, jenž byl ražen v Uhrách. Mladší mince pocházejí z 19. století.

„Kromě mincí bych zmínil i nález mosazného početního žetonu, který pochází z dílny Johanna Konrada Hogera z Norimberka. Mistr této dílny zemřel v roce 1743, takže tento žeton můžeme datovat před tento rok. Na jedné straně žetonu je patrné slunce a srpek měsíce, na straně druhé obchodní námořní loď,“ popsal Zdeněk Schenk.