Prozkoumání okolí Blažkova domu umožnila archeologům rekonstrukce tohoto objektu.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo zdokumentovat doklady nejstaršího osídlení, které sahá o tisíc let zpátky, tedy do doby raného středověku. Ze tmavé spodní vrstvy jsme získali datační materiál, který potvrzuje, že se zde v 9. století nacházelo slovanské sídliště z dob Velké Moravy,“ řekl Zdeněk Schenk, archeolog Muzea Komenského v Přerově.

Muzejní noc s Komenským v přerovském zámku, 27. 5. 2022
VIDEO: Muzejní noc s Komenským bavila malé i velké

Opěrný bod polského krále

Existenci sídliště dokládají zlomky typické keramiky.

„Našli jsme úlomky hrnců, pálených do hnědé až hnědočervené barvy, které nesou typickou slovanskou výzdobu v podobě obvodových rýh, žlábků a vlnic, což je charakteristická výzdoba pro velkomoravskou keramiku,“ upřesnil.

Podle něj už v Přerově nálezy z tohoto období zachyceny byly, ale koncentrují se do prostoru Horního náměstí a jeho nejbližšího okolí.

„Tento objev na Masarykově náměstí nám umožňuje rozšířit naše poznatky o rozsahu osídlení podhradí v okolí centrálního hradiště na Horním náměstí,“ zmínil.

Na Horním náměstí bylo v průběhu 10. a 11. století postaveno mohutné hradiště, které mělo dřevohlinitý val a hákové konstrukce. Podobné objekty jsou i v Polsku.

„Přerov se stal na počátku 11. století opěrným bodem polského krále Boleslava Chrabrého. Při výzkumu před domem číslo 21 na Horním náměstí byl ale v 70. letech zachycen i starší velkomoravský horizont, který reprezentuje například ženský kostrový hrob. Památky z období Velké Moravy už dříve potvrdily také archeologické výzkumy na Žerotínově náměstí, v Jiráskově a Mostní ulici,“ vyjmenoval Zdeněk Schenk.

Členové archeologického týmu u přerovské nemocnice během preparace neolitické vrstvy z doby prvních zemědělců.
Překvapení u nemocnice. Co všechno našli archeologové

Renesance i baroko

Na slovanskou vrstvu dnešního výzkumu u Blažkova domu navazují terénní vyrovnávky z vrcholného a pozdního středověku, tedy ze 14. a 15. století. Zachovaný je i horizont z období pozdní gotiky.

„Pěkně je vidět také renesanční vrstva, která obsahuje zeleně glazované komorové kachle, zdobené rostlinnými motivy. Jeden motiv je figurální a ztvárňuje jedno ze svobodných umění - logiku. Jde o polopostavu muže v renesančním oděvu se zřasenými rukávci. Je vidět část hlavy s čepicí, na které trůní ještěrka a torzo nápisu. Postava drží v levé ruce kružítko,“ upřesnil s tím, že vyobrazení pochází z poloviny 16. století.

V úrovni barokních terénních vyrovnávek našel detektorář Jan Novotný z archeologického týmu stříbrnou minci.

„Jedná se o stříbrný krejcar císaře Ferdinanda II. Habsburského z roku 1626. Tato mince datuje nejmladší část souvrství, které se podařilo na parcele u Blažkova domu zachytit,“ uzavřel Zdeněk Schenk.