V okolí Blažkova domu bádají archeologové. Našli keramiku ze 16. století

„Ve dvorním traktu Blažkova domu jsme zdokumentovali souvrství terénních vyrovnávek z období raného novověku, které nasedají na původní vrstvu, naplavenou během povodňové události řekou Bečvou. Je zde vidět jemný písek a nad ním zpevněná cesta z přelomu 15. a 16. století. Byla zpevněna říčními oblázky, místy vyskládána plochými kameny a zaizolována béžovým jílem,“ popsal Zdeněk Schenk, archeolog Muzea Komenského v Přerově, které výzkum provádí.

Badatelé předpokládají, že říční sediment, zachycený na dně sondy, odděluje starší vrstvy od těch novějších.

„Přímo v náplavové vrstvě jsme našli keramiku, konkrétně zlomky šedé hrnčiny, které by mohly pocházet ze 14. nebo 15. století. Díky tomu se také podařilo datovat horizont náplav velké povodňové události, ke které zde došlo pravděpodobně v průběhu 15. století. Je to velice zajímavé z pohledu toho, že dnes víme, jak se chovala řeka Bečva před šesti sty a více lety. Znamená to, že k záplavám docházelo pravidelně a voda se vyšplhala až do úrovně dnešního Masarykova náměstí,“ poznamenal.

Stavba průpichu odkryla původní dlažbu Komenského třídy

Mechový toaleťák

Šedočerná vrstva, kterou odkryli archeologové ve výkopu, obsahuje značné množství organického materiálu.

„Jedná se o kulturní vrstvu odpadního charakteru a nacházejí se tu v neobvykle velkém množství zachované zbytky dřeva, kůží, ale podařilo se najít i části mechů. Mech dříve sloužil buď jako izolace u dřevěných staveb, ale byl využíván i jako obdoba dnešního toaletního papíru, což máme doloženo i z jiných měst, kde se nachází ve výplních odpadních jímek,“ zmínil.

Nálezy z této části města dokládají, že dnešní Masarykovo náměstí - dříve Dolní, vzniklo o něco později než to historické Horní.

„Má pravidelný čtvercový tvar, ze kterého vybíhají ulice, ale nepodařilo se zachytit starší osídlení ze 13. a 14. století. Loni jsme při výkopech v Bratrské ulici odkryli keramiku z období pozdního středověku - tedy 15. století, ale v těchto místech jsou jen nálezy ze 16. století, to znamená z období raného novověku,“ doplnil.

Muzejní noc s Komenským nabídne Labyrint světa i fotokoutek

Archeologové našli v jámě zlomky kuchyňské keramiky, zejména hrnců, džbánů a misek ze 16. a 17. století, které tehdy používali přerovští měšťané. Z období baroka zase pochází zlomek komorového zeleně glazovaného kachle. Z nejmladší novověké vrstvy je pak krejcar z roku 1800.

„Protože jsme objevili i makrozbytky rostlin, necháme provést archeobotanickou analýzu. Ta by mohla zjistit, jaké rostliny v té době rostly v oblasti Pobečví,“ uzavřel Zdeněk Schenk.