Wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a vydali se směrem na Moskvu, čímž se Prigožin chtěl domoci odstranění ruského armádního velení. Nakonec ale vzpouru ještě týž den večer ukončil, což zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“.

„Toto tvrzení bylo nejen vágní, ale také nepravdivé - v průběhu povstání bylo (v tu chvíli) již zabito 13 ruských pilotů,“ tvrdí Meduza.

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin
Poškozené domy a vozovky. Ruské úřady sčítají škody po povstání Wagnerovců

Ruské úřady podle serveru s Prigožinem začaly vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil, že kvůli útoku ruské armády na jeho muže zahajuje „pochod za spravedlnost“. Kreml původně doufal v „relativně mírové“ řešení situace, ale s Prigožinem se nedokázal dohodnout, a nařídil proto ruským politikům, aby šéfa wagnerovců veřejně odsoudili.

V sobotu dopoledne to pak v televizním projevu učinil i Putin, který Prigožina označil za zrádce.

Putin hovor s Prigožinem odmítl 

Kolem sobotního poledne si pak podle zdrojů serveru zřejmě Prigožin uvědomil, že zašel příliš daleko a že vyhlídky jeho konvoje směřujícího k Moskvě nejsou valné. V prvních hodinách vzpoury se totiž k wagnerovcům nezačali hromadně připojovat vojáci a směrem na Moskvu na kolonu čekala první obranná linie ruské armády. Prigožin se prý v tu dobu snažil spojit s Kremlem a dokonce volal i Putinovi, „ale prezident s ním nechtěl mluvit“.

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin v noci opustil Rostov na Donu. Po dohodě s běloruským prezidentem Alexanderem Lukašenkem zastavil postup svých mužů k Moskvě a přesune se do Minska
Povstání Wagnerovců: Jednodenní puč změnil útěk Prigožina z drama v operetu

Také vedení Kremlu se ale chtělo vyhnout „krvavé konfrontaci“, a tak se do vyjednávání zapojili i šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno či tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zastřešil je pak běloruský prezident Alexander Lukašenko, což Prigožinovi podle jednoho ze zdrojů umožnilo vycouvat a zachovat si alespoň částečně tvář.