Inuitům, které dánská vláda v padesátých letech odebrala z rodin, je v současnosti přes 70 let. Jsou zbylými přeživšími ze skupiny dvaadvaceti dětí, na kterých Dánsko zkoušelo sociální experiment. Ten selhal. Dánské království, pod které Grónsko jako nezávislé teritorium spadá, je chtělo vychovat podle dánských pravidel, naučit je jazyk a místní kultuře.

Po návratu do Grónska byly dotyčné děti umístěny do sirotčince. Mnoho z nich své rodiny již nikdy nespatřilo. Šest účastníků tohoto pokusu teď podle britského serveru BBC a jejich právníků žádá od Dánska finanční kompenzaci ve výši 37 800 dolarů. Dánské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. 

Děti, které vybudují dobré vztahy dvou zemí

Experiment zosnovala dánská vláda, organizace Save the Children Denmark a dánský červený kříž, informuje server Independent.co.uk. Ten měl přesidlovat grónské sirotky do dánských rodin na dobu jednoho roku. Následně měly být děti umístěny do sirotčince ve městě Nuuk, kde by sloužily jako most mezi dánskou kulturou a kulturou Inuitů. Děti tak měly být nástrojem pro dobré grónsko-dánské vztahy.

Realita byla však jiná. Děti vybírali ředitelé škol a faráři, kterým bylo uloženo, aby určili „vhodné děti kolem šesti a sedmi let“. Většina z nich však měla rodiče. Mnoho rodin to odmítalo, některé však povolily. V květnu roku 1951 tak vyplula loď s názvem MS Disko z města Nuuk s dvaadvaceti dětmi na palubě.

Po příjezdu do Dánska však děti nemohly komunikovat se svými příbuznými, potýkaly se obtížemi s jazykem a byly umístěny do pěstounských rodin. Skupina dětí se do rodné země vrátila až v roce 1956. Nezletilí byli umístěni v sirotčinci a nebylo jim umožněno, aby se setkali se svými rodinami.

Řidič vjel do vánočního průvodu v americkém Milwaukee
Hororové okamžiky v Milwaukee. Na zemi byla spousta dětí, popsala svědkyně

Mnoho z těchto dvaadvaceti lidí zemřelo v mládí. Šest stále žijících pamětníků však nově žádá odškodnění od Dánského království.

V minulém roce se za nepovedený experiment formálně omluvila dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Nemůžeme změnit, co se stalo. Ale můžeme za to vzít odpovědnost a omluvit se těm, na kterých nám mělo záležet, ale selhali jsme,“ uvedla.

„Jak nám to mohli udělat?“

Jedna z odebraných dívek je i Helene Thiesenová. Ta se se svým příběhem svěřila v roce 2015 serveru BBC. Tehdy řekla, že pro ni omluva „znamená vše“.

Thiesenové, které je dnes přes 70 let, bylo v té době 7. Její matka, která po smrti jejího otce zůstala sama se třemi dětmi, jí prý před cestou řekla, že „není třeba být smutná,“ protože je Dánsko „jako ráj,“ píše BBC. Místo toho si však z Dánska odnesla „emocionální jizvu, která se nikdy nezahojí,“ uvedla pro Independent.

Thiesenová se o okolnostech svého odjezdu z rodného Grónska dověděla až v roce 1996, tedy v 52 letech. Tehdy ji vyhledala Tine Bryldová, která dělala výzkum o občanech Grónska v Dánsku.

Bojovníci Tálibánu doprovázejí pochod žen podporujících vládu Tálibánu
Nová směrnice. Nevysílejte seriály, v nichž hrají ženy, vyzval televize Tálibán

Vztah se svou matkou Thiesenová nikdy znovu nevybudovala. V současnosti žije v Dánsku. Podle BBC uvedla, že mluvila i s dalšími dětmi. Ty měly cítit „ztrátu“ a „nedostatek sebevědomí“. 

„Řekla jsem Tine Bryldové můj příběh a ona se odebrala do dánských národních archivů,“ vzpomínala Thiesenová pro Independent. „Později mi zavolala a řekla mi pravdu. Nemohla jsem tomu uvěřit. Jak nám to mohli udělat? Nemysleli na dopady, které to na nás jako děti mělo,“ uzavřela.

Grónsko je nezávislé území v rámci Dánského království. Je závislé na jeho vládě v otázkách měny, mezinárodních vztahů a obrany. Ročně také od něj dostává velké dotace.