„O koronaviru jsem věděl do příchodu na hranice Chile akorát tak ze zpráv z Evropy,“ uvádí Honza během 311. dne své cesty. 

Ostrava-Hrabová, předměstí vesnického charakteru i průmyslová zóna, březen 2020.
PODÍVEJTE SE: Ostrava-Hrabová: Lidé si pomáhají a myslí i na své živnostníky

Má za sebou Kolumbii, Peru, Bolívii (s obdobím dešťů a zážitků s tarantulemi, hady i hmyzem včetně mravenců kradoucích v lajně za noci ze stanu jídlo) a Argentinu (s dvousetkilometrovými vzdálenostmi mezi studnami v poušti a přenášením velkých zásob vody).

„Na hranici jsem podstoupil extra pohovor s imigračním úředníkem a vyplnil lejstro: Kde jsem byl poslední měsíc, s kým jsem přišel do styku. Plus samozřejmě měření teploty,“ popisuje první zkušenosti s opatřeními proti nákaze. Do té doby řeší hlavně stav své nohy po opaření horkou vodou z ešusu (hojí se). Teď už ale například ví, že jeho let ze Santiaga de Chile je zrušen. Komunikace s aerolinkami vázne.

Pohled na chatu na Prašivé.
Chata Prašivá funguje v omezeném provozu a bojuje o nové, šetrnější vytápění

„Cesta bude pokračovat, ale návrat domů bude asi komplikovaný,“ líčí Honza s tím, že do Santiaga už zbývá necelých 500 kilometrů. Jenže tam se v žádném případně nechystá – chilské hlavní město je koronavirové epicentrum a sedmdesát procent všech případů (v čase jeho poslední komunikace s redakcí 500 ze 700 nakažených) je právě zde. Zůstává zatím na severu země, v Ovalle se 113 tisíci lidmi.

„Evropana tady nikdo nechce! Mně naštěstí pomáhají jihoamerická razítka v pase dokazující, že jsem na kontinentu již delší dobu,“ líčí cestovatel z Ostravy. Chile má podle něj vyhlášen „stav katastrofy“ a uzavírá hranice se svými sousedy. Objevuje se nákupní šílenství a fronty před obchody, kam pouštějí po jednom. Od desíti večer do pěti hodin ráno je zákaz vycházení, podniky zavírají samy od sebe i dříve. 

Ostravští strážníci mimo jiné kontrolují, zda lidé dodržují nařízení o zakrývání úst a nosu.
Kontroly roušek. Hříšníků jsou desítky, jeden dokonce plival přímo v obchodě

„Chile má zřejmě mnohem lepší zásoby, než Česko. Respirátory a roušky i dezinfekci koupíš běžně na ulici. Horší je to s ubytováním, nestačilo přísahat, že nemám koronavirus. Domácí přesvědčila až naměřená teplota 36,3°C, pak sundala roušku, dostal jsem nocleh, najíst i napít,“ popisuje Honza oceňující „přirozenou pohostinnost“ místních. Naopak nechápe ty, co zákazy obcházejí a potom se tím chlubí…

„Mí příbuzní jsou v pořádku. Už si tak nějak zvykli, že já se o sebe postarám. Spíše je tady napětí kvůli nejisté situaci v mezinárodním cestování a ohroženém návratu,“ konstatuje dobrodruh, který má v nohách na 9900 kilometrů. Jeho cílem je deset tisíc a dosáhne jich ve čtvrtek nebo v pátek. To bude mít Ovalle, kde prý z ulic zmizeli i chudí potulní muzikanti, bezdomovci a jinak velmi vlezlí žebráci, za sebou.

Pivo. Ilustrační foto.
Regionální minipivovary trpí a omezují výrobu. Budou pivo vylévat?
Věznice Heřmanice. Ilustrační foto.
Život za mřížemi v čase koronaviru: Vězňům v Ostravě umožní videohovory