Současná hlava státu ale drží jeden zásadní trumf, a to je mandát od více než dvou milionů občanů v přímé volbě. Václav Klaus starší, který dnes slaví 80. narozeniny, by nepochybně rád svého soka, přítele i souputníka dohnal. Otázka zní, zda bude ve veřejnosti po jeho službách poptávka.

U příležitosti svých 58. narozenin přiznal, že dostal dort s modrým ptáčkem, symbolem ODS. Nic podobného se tentokrát stát nemohlo, protože se stranou, kterou založil, se Václav Klaus rozešel už v roce 2008, kdy vrátil titul čestného předsedy. Od té doby hledá platformu, kde by mohl šířeji prezentovat své názory.

Odborné zázemí má v institutu nesoucím jeho jméno, ale to je pro Klause, který je typický homo politicus, málo. Potřebuje obecenstvo, potlesk, velkou scénu. V pandemii se jím stalo třeba Staroměstské náměstí, kde řečnil jako odpůrce vládních omezení, roušek i očkování. Nezdá se ovšem, že by právě tento postoj, blízký extrémní pravici, zajistil Klausovi podporu, od níž by se mohl odrazit k souboji prezidentský úřad.

Lidé si navíc pamatují jeho amnestii z roku 2013, kterou mu mají za zlé víc než cokoliv jiného. Ani jeho dlouhodobý postoj odmítače klimatických změn se nepotkává s většinovým názorem. Výrok z roku 1995, že „ekologie není věda, je to ideologie“, by zajisté podepsal i dnes, ale s touto definicí zůstává osamocen. Podobně jako s názorem, který vyřkl v roce 2007 v HN: „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.“

Místo v české historii

Ať už bude další kariéra Václava Klause jakákoliv, nikdo mu nevezme místo v novodobé české historii, jeho zásluhu o přechod k tržnímu hospodářství, spoluautorství kuponové privatizace či nepochybně pozitivní podíl na slušném rozdělení Československa. A také přesvědčení, že politika je stále soubojem idejí, levopravých střetů a klání politických stran.

Právě tím se lišil od Václava Havla, který přinesl do veřejného prostoru pojem nepolitická politika. Václav Klaus toto pojetí vždy zásadně a vášnivě odmítal: „Občanská společnost je polemika se svobodnou společností a je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat.“ Uvidíme, kam s tímto přesvědčením dnešní jubilant dojde.

Podívejte se na několik známých a hojně citovaných výroků nestora polistopadové politiky, které zazněly na různých fórech nebo vyšly v tisku:

„Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu. To pro mě bylo nesmírně cizí a falešné.“

„Novináři jsou největšími nepřáteli lidstva.“

„Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po tréninku na pivo – ale po tréninku. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.“

„Environmentalismus není nic jiného než novodobá inkarnace tradičního levičáctví.“

 „Myslím, že žádný rozdíl mezi obyčejnými lidmi není, mimo jiné proto, že žádní takoví lidé mezi námi nejsou.“

„Politická korektnost je jedna z nejzhoubnějších věcí dnešní doby, je stejně děsivá jako marxismus, vrací nás nekonečně dozadu.“

„Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem.“

„Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce. Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste.“

„Zabránit špinavým penězům za cenu, že zlikvidujeme ty čisté, to na federálním ministerstvu financí umíme, ale nejsem přesvědčen o správnosti této cesty.“

„Bát se covidu je srabácké, žijeme v bláznivé době.“

„Ve svém krátkém horizontu života si už některé věci dovedu odpustit. Například to, že už nikdy nepoletím letadlem, pokud bude podmínkou nechat se očkovat.“