Boj o škrty: Stanjura chce, aby obrana ušetřila dvě miliardy. Ta přišla s plánem

Ministerstvo obrany přišlo s konkrétními plány, jak do konce roku ušetřit peníze, které po jednotlivých resortech chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Jedná se primárně o úspory z realizovaných zakázek, úspory z výhodného kurzu vývoje české koruny ve srovnání s ostatními měnami, úspory vzniklé nižším nasazením vojáků v misích, než je maximálně schválený mandát a posunutí plateb dodavatelům, které lze realizovat v pozdějším období,“ přiblížila mluvčí resortu obrany Simona Cigánková.

Armáda ČR má první dva vrtulníky z USA:

OBRAZEM: ČR má první dva vrtulníky z USA. Přivezl je transportní letoun

Regiony

Stanjura chce po jednotlivých resortech, aby do konce roku ušetřily celkem dvacet miliard korun. Podle něho by jinak nebylo možné, aby se vláda vešla do plánovaného letošního schodku 295 miliard korun. Cigánková uvedla, že ministerstvo obrany svými opatřeními přispěje dvěma miliardami.

„Konkrétním příkladem už nyní mohou být úspory v hospodaření s energiemi. Ministerstvo obrany zajistilo prostřednictvím komoditní burzy pro rok 2023 dodávky elektrické energie a plynu za spotové ceny,“ upřesnila s tím, že zrovna v tomto případě ministerstvo uspořilo 50 milionů korun, když ceny v prvním letošním čtvrtletí výrazně poklesly.

Bahna 2023: Armáda předvedla bojovou techniku, vrtulníky i tank Leopard 2A4:

Fotogalerie: Bahna 2023 – Den pozemního vojska

play_fill

gallery

78  fotografií

Někteří odborníci si myslí, že Stanjurou požadované úspory nepůjde dosáhnout bez propouštění. „Mezi úředníky je určitě dost lidí, kteří jsou na svých místech zbytečně,“ uvedl vojenský analytik Lukáš Visingr.

Částečně s tím souhlasí i hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka, který doporučil hledat nepříliš efektivní pracovní pozice. Na druhou stranu poukázal na plánované zvyšování výdajů na obranu. „Jedná se o specifické nákupy, kterým rozumí jen omezený počet lidí. Jde tak o to, zda by takoví lidé nechyběli, kdyby z úřadu odešli,“ doplnil.

Do obrany půjde víc peněz

Rozpočet ministerstva obrany byl loni ve srovnání s jednotlivými resorty pátý nejvyšší, když úřad hospodařil s téměř 91 miliardami korun. Letos se počítá s tím, že výdaje budou ještě o více než dvacet miliard vyšší a v příštích letech mají růst dál.

Ostatně letos v červnu prezident Petr Pavel podepsal zákon, na jehož základě půjdou na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak po České republice požaduje Severoatlantická aliance. Obraně tak příští rok vzrostou příjmy asi o 21,5 miliardy korun navíc. Plány původně počítaly s částkou přibližně 130 miliard.

Visingr je přitom přesvědčen, že ani schválená dvě procenta HDP nebudou v budoucnu na modernizaci armády stačit. „Na armádě se šetřilo od konce 90. let a je tam obrovský vnitřní dluh. Čekají nás proto velké investice, a to i na infrastruktuře. Třeba letiště v Čáslavi by se muselo modernizovat i bez nákupu stíhaček F-35. Nedivil bych se proto, kdyby se ke konci desetiletí dostaly výdaje na obranu ke třem procentům HDP,“ míní analytik.

Budoucnost české armády je jako ze sci-fi filmu: Umělá inteligence i supervojáci

Věda a technika

Budoucí úspory v tomto resortu vidí například ve společných nákupech s dalšími zeměmi NATO, jako v případě plánovaného nákupu obrněných vozů CV90 společně se Slovenskem. „Podobná možnost se otvírá třeba u stíhaček F-35 s Polskem, které je chce také využívat,“ upřesnil Visingr.

Požadované úspory by se modernizace armády neměly týkat. „Proces vyzbrojování a modernizace vybavení armády nebude dotčen,“ ubezpečila mluvčí ministerstva Cigánková.