Zatímco sjezd svazu spisovatelů v roce 1967 probíhal v kritickém duchu vůči kulturní politice Strany (ze sjezdu dokonce rozezleně odešel vedoucí delegace KSČ Jiří Hendrych), po udušení reformních snah Pražského jara a uzavření této kapitoly Poučením z krizového vývoje, se věci pomalu vracely do „normálu“. Včetně televize a veškeré kultury, v níž už v roce 1969 zase začala fungovat pevná cenzura.

Kutilská tradice je stále živá
Únik ze socialistického diktátu? Kutilové měli zlaté ruce, vznikly pravé unikáty

Titulní strana magazínu VíkendZdroj: deníkS obnovením kované komunistické propagandy to však už tak snadné nebylo. Lidé, i díky svobodnějšímu nadechnutí v 60. letech, už přestali slyšet na budovatelství a třídního boje měli plné zuby. Režim si toho byl vědom a povolil otěže „běžnému životu“. I proto si počátkem 70. let získaly velkou oblibu například televizní estrády, které fungovaly masově a staly se jakousi zaslouženou kulturní odměnou všem pracujícím, víceméně v duchu hesla „po práci legraci“.

I normalizace však potřebovala tendenční literaturu. Budovatelské romány v duchu 50. let (například Nástup od Václava Řezáče nebo Plným krokem Jana Otčenáška) už ale neměly u čtenářů šanci. Důraz na vše kolektivní tak přece jen oslabil ve prospěch indviduality hrdinů knih. Ti však, stejně jako skuteční lidé, neměli moc na výběr: buď byli silní a od počátku věděli, že jsou součástí celku, k jehož blahu mají přispívat, nebo jim bylo dovoleno zakolísat, ale pod podmínkou, že „prohlédnou“ a zařadí se zpět mezi pracující na hrázi míru.

K typické nové výstavbě patřila v 80. letech panelová sídliště, zde v Mladé Boleslavi
Cesta k bytu za socialismu: kdo použil finty, měl navrch. Úplatky hrály prim

Odpadlíky mohly být jen okrajové a vyloženě záporné figury. Didaktičnost a angažovanost byly tak stále hlavími požadavky normalizační literatury, i když už ubrala na entuziasmu a boj s třídním nepřítelem pomalu vystřídalo živení strachu ze skutečné války. Proletářské archetypy už také přestávaly být favoritní (a to nejen v knihách) a vedle obyčejných dělníků se romány a povídky začaly zahojňovat i obyčejnými doktory, inženýry, chemiky a dokonce i právníky.

Celý článek čtěte v magazínu Víkend, který je součástí sobotních regionálních Deníků

V magazínu Víkend se také dočtete:

- Rozhovor s Michalem Prokopem

- Historie: O třech lebkách svatého Vojtěcha

- Poslední revoluce: Jak TO vypuklo

- Více křížovek a soutěží o hodnotné ceny

Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně. (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.