Letos je kvůli rozmarům počasí větší zájem o mobilní aplikace, které nabízejí předpovědi, jak bude. Zcela přesný náhled do budoucnosti nezaručuje žádná, ale jejich kvalita se zvyšuje.

Vzhledem k tomu, že mít doma profesionální meteorologické vybavení není vůbec obvyklé, je předpověď v kapse pro většinu lidí naprosto ideální. Najdou se však samozřejmě i tací, pro které se předpověď počasí stala celoživotní vášní a letos si tito nadšenci skutečně přichází na své.

Dřív jsme se museli spoléhat na intuici, dnes máme přesná data.Zdroj: DeníkNeobvyklé rekordy zaznamenal v letošním roce amatérský meteorolog z Nového Města na Moravě Oldřich Pojezný. Před měsícem, 14. června podle jeho záznamů napršelo v místě jeho měření nebývalé množství vody celkem 67,5 milimetrů. „Měřím už dvaadvacet roků a za tu dobu jsem podobné číslo nezaznamenal. Byl to mohutný přívalový déšť,“ uvedl Pojezný. Za celý měsíc červen napršelo podle jeho záznamů 234,5 milimetrů. I toto číslo je rekordní. Například v roce 2019 napršelo za celý rok 765 milimetrů. A rok předtím naměřil v Novém Městě na Moravě amatérský meteorolog pouze 563 milimetrů vody za rok. „Srážky za poslední roky byly ale nižší. Dříve to bylo třeba 800 nebo 920 milimetrů,“ vysvětlil Pojezný.

Podobné je to i s teplotními rozdíly. Snad největší se projevil o tomto víkendu. „V sobotu jsem naměřil okolo osmadvaceti stupňů Celsia. Do neděle klesla teplota o celých 17,1 stupňů,“ informoval Pojezný. Prudké ochlazení doprovázela i bouřka a déšť. Ten už naštěstí nezopakoval rekord z června, i když ani teď nebylo vody právě málo. „Napršelo 33,9 milimetrů,“ poznamenal amatérský meteorolog.

Letošní léto přineslo několik zajímavých meteorologických úkazů, které se přímo netýkají teploty, ačkoli odborník by asi nesouhlasil. V tomto oboru však všechno souvisí se vším. V tabulce najdete, s čím jsme se letos na nebi už setkali.

Netradiční jevy

Rudí skřítci: Nadoblačný blesk je rozsáhlý elektrický výboj vysoko nad bouřkovými mraky velmi silných bouří. Nadoblačné blesky vyzařují červené světlo a byly považovány za příčinu jinak nevysvětlitelných nehod v dopravním provozu nad bouřkami ve vysokých výškách. Pozorovány byly v červnu.

Noční svítící oblaka: Objevila se v sobotu 4. července na většině území republiky. V kontrastu s pozadím oblohy měla oblaka podobu vějířovitých mraků se stříbřitým zabarvením. Útvary se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem osmdesáti kilometrů, za teploty minus 120 stupňů Celsia a milionkrát menším tlaku než u hladiny moře.