Nejen zajištění nezbytných oprav, ale také navrácení původního historického vzhledu budovy Národního domu v Prostějově, bylo předmětem úspěšného projektu spolufinancovaného z fondů EU. Tato národní kulturní památka vznikla podle návrhů prvorepublikového architekta Jana Kotěry a patří k nejvýznamnějším secesním pamětihodnostem u nás.
V minulosti však byla zanedbávána a nevhodně upravována. Současně v rámci projektu došlo i k obnově přilehlé zahrady a byla aktualizována podoba její virtuální prohlídky.
Dotace z fondů EU byla přes 59 milionů korun, přičemž celková částka za obnovu Národního domu vyšplhalana 70 milionů korun. Další potřebné prostředky tak uhradilo město.
Jak eurofondy pomáhají zachraňovat naše kulturní dědictví
V budově Národního domu sídlí v současnosti dva subjekty, jejichž zřizovatelem je prostějovská radnice. Prvním je Městské divadlo v Prostějově. „Je to stagiona (poznámka – divadlo bez vlastního souboru). Pořádá divadelní představení a koncerty pro veřejnost, vedle toho také představení pro školy, od mateřských po střední. Stará se také o další kulturní a jiné akce jako jsou festivaly či výstavy. Pro zájemce zajišťuje také komentované prohlídky Národního domu a podobně,“ řekla Milada Sokolová, náměstkyně primátora města Prostějova pro oblast kultury a ochrany životního prostředí.
Oblíbená restaurace a kavárna
Divadlo spravuje divadelnía takzvanou spolkovou část Národního domu. Ve spolkové části probíhají přednášky, setkání spolků, společenské akce, jako jsou plesy a další podobné akce.
Druhým, kdo budovu využívá, je Národní dům, o. p. s. „Ta poskytuje restaurační a kavárenské služby v prostoru restaurace a kavárny v přízemí budovy Národního domu. Vedle toho zajišťuje gastro služby pro další akce, které probíhají v Národním domě. Je také místem pro praktickou výuku učňů gastronomických oborů. Oba subjekty spolu úzce spolupracují při zajištění zejména společenských akcí v Národním domě,“ podotkla Sokolová.
„Národní dům je častým a vyhledávaným cílem turistů a také zájemců z prostějovské veřejnosti a škol.“
Historická budova a její okolí je bezesporu jednou z dominant města. Je to také objekt, který je vyhledáván těmi, kdo Prostějov navštíví. A ve městě jsou na něj také pyšní.
„Národní dům je zhmotněním touhy tehdejšího, ale i současného vedení města vybudovat a provozovat v Prostějově důstojný a reprezentativní stánek pro spolkovou, kulturní a společenskou činnost. Tento požadavek Národní dům splňoval od svého uvedení do provozu, a dodnes splňuje,“ popisují zástupci města.
Nadto je významným centrem, kde se koná spousta akcí. „Národní dům je častým a vyhledávaným cílem turistů a také zájemců z prostějovské veřejnosti, škol a podobně,“ uvedla Sokolová.
Proto Městské divadlo, příspěvková organizace, nabízí a realizuje komentované prohlídky pro organizované skupiny, a to při různých příležitostech, jako jsou hody, Dny evropského dědictví, Brány památek dokořán, nabízí komentované prohlídky dle domluvy pro menší skupiny zájemců, nabízí i jiné formy prohlídek, například tzv. volné prohlídky, jako např. v rámci Dne architektury, nabízí zážitkové prohlídky pro děti a mládež, pozvánky na jeviště a podobně.
Necitlivá přestavba
Národní dům v Prostějově je secesní stavba, postavená v letech 1905 až 1907 podle plánů architekta Jana Kotěry. V listopadu 1907 byl slavnostně otevřen veřejnosti a nabízel divadelní prostory, přednáškové sály, restauraci a kavárnu. Na výzdobě se podílela řada významných umělců té doby jako Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka, František Kysela nebo Jan Preisler.
Za druhé světové války byl Národní dům necitlivě přestavěn brněnským architektem Emilem Tranquillinim, profesorem na Německé vysoké škole technické v Brně. Během této přestavby byla odstraněna většina secesních prvků. Mezi lety 1956 až 1969 proběhla první vlna rekonstrukce. V roce 1995 vznikl Program záchrany kulturní památky Národního domu v Prostějově. V jeho rámci proběhly i poslední práce.
Milada Sokolová: Bez pomoci fondů EU by opravy neproběhly v takovém rozsahu
Národní dům v Prostějově je první skutečně monumentální stavbouarchitekta Jana Kotěry. Patří ke skvostům české a moravské moderní architektury 20. století. S přispěním evropských dotací prošel obnovou, aby se co nejvíce přiblížil původnímu vzhledu. Pomoc z fondů EU ocenila Milada Sokolová, náměstkyně primátora města Prostějov pro oblast kultury a ochrany životního prostředí.
Milada SokolováJak moc významnou stavbou pro Prostějov Národní dům je?
Národní dům architekta Jana Kotěry je jednou z nejvýznamnějších a nejkrásnějších secesních staveb v České republice. V Prostějově je to jediná národní kulturní památka.
Národní dům prošel obnovou, rekonstrukcí. Co všechno bylo nutné opravit, šlo o zásadní věci, nebo jen nějaké „kosmetické“ vady, promítlo se to nějak do provozu?
Opravy pod názvem „Obnova Národního domu“ proběhly v letech 2018 a 2019, a to za chodu. Provoz divadla byl zkrácen vždy o jeden měsíc na začátku a na konci sezony v roce 2018 a 2019. Zčásti byl také omezen provoz v restaurační zahrádce, tedy venkovní posezení. Byla opravena střecha včetně všech klempířských prvků, fasáda, všechna okna, rozvody elektřiny v divadelním suterénu, přípojky vody v divadle, byla řešena vlhkost v suterénu divadla. Součástí opravy fasády bylo restaurování všech pískovcových a kovových prvků. Byla nově instalována elektronická požární signalizace napojená na pult hasičského záchranného sboru, všechny prostory byly vymalovány, v interiéru divadla byla instalována nová opona, nový koberec a nové sametové čalounění.
Vrátil se budově se původní vzhled podle Jana Kotěry?
Budově se zcela nevrátil původní vzhled podle původního návrhu, budova v sobě nese spoustu pozůstatků z německé přestavby v roce 1942. Například travertin ve vestibulu, světla v hlavním sále, portál kolem jeviště byl za Kotěry zdobnější, lóže jinak řešené…
Znamená to, to tedy velké změny oproti původnímu návrhu?
K zásadním změnám oproti Kotěrovi došlo v letech 1942 až 1944, byly odstraněny některé typické secesní prvky – světla, vitráže (pozn. redakce: byly zazděny), zdobení, dispozice v divadelním sále. Už od 80. let docházelo k postupným opravám a v některých případech i k návratu ke Kotěrově secesi. V roce 2002 proběhla instalace secesních kandelábrů na balkon divadla, v roce 2009 odstranění podhledu v promenoáru v 1. patře a jeho uvedení do původní secesní podoby. V letech 2018 a 2019 pak došlo k vybourání zazdění vitráží v divadelním sále nad balkonem a ve vstupním vestibulu a instalace replik vitráží.
„Současně ale respektují současný provoz budovy. Národní dům není muzeum anebo zavřený zámek, jen divadlem ročně projde 40 tisíc diváků.“
Byly při rekonstrukci nějaké komplikace, nebo byli památkáři „hodní“?
Jde o národní kulturní památku s nejvyšším stupněm památkové ochrany. Památkáři dělají svou práci, snaží seo maximální zachování všeho původního, co je možné funkčně ponechat. Současně ale respektují současný provoz budovy. Národní dům není muzeum anebo zavřený zámek, jen divadlem ročně projde 40 tisíc diváků. Velkým problémem při opravách v letech 2018 a 2019 byla repase zdobné plechové koruny na divadelní věži.
Spor se vedl o použitý materiál a způsob jeho opravy. Zda odstranit původní plechy a nahradit je jinými materiály, nebo opravit původní plechy. Odborné stanovisko památkářů bylo jasné – zanechat původní a opravit, výsledek je výborný. Navíc se při těchto opravách podle památkářů konečně vrátila původní barva všem plechovým součástem na střeše – od nepůvodní šedé k secesní zelené.
Součástí projektu byla i obnova „zahrady“. Co si lze, pro ty, kteří Prostějov úplně neznají, představit pod pojmem zahrada ve středu města?
K restauraci v přízemí patří oplocená „zahrádka Národního domu“, což je název pro venkovní restaurační posezení s altánem, které vyplňuje vnitřní pravý úhel dvou křídel Národního domu.
Při opravách v roce 2019 zde byla opravena dlažba, oplocení, osvětlení a byla provedena nová květinová výsadba. Pro ty, co Prostějov a Národní dům neznají, doporučuji virtuální prohlídku na webu Městského divadla.
K obnově Národního domu došlo s přispěním a pomocí Integrovaného regionálního operačního programu. Byla to pro město velká pomoc? Bylo by možné bez této pomoci uskutečnit rekonstrukci v takovém rozsahu a tak krátkém čase?
Možnost čerpání finančních prostředků z dotačních fondů byla určitě významnou pomocí pro majitele budovy, město Prostějov. Bez této pomoci by asi opravy v letech 2018 a 2019 neproběhly v takovém rozsahu. Bohužel právě časové podmínky čerpání dotace, tedy ten zmíněný krátký čas, s sebou nesly mimořádné nároky jak na investora, tak na dodavatele a na koordinaci všech prací. A v neposlední řadě také na oba subjekty, které v budově Národního domu po celou dobu oprav fungovaly a realizovaly svoji činnost.
30
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
