To ale v řadě případů vychází beznadějněji, než kdyby naházeli své peníze do „výherního“ automatu. Dilema, zda zájezd s patřičnými ztrátami stornovat, nebo doplatit a doufat v jeho uskutečnění, si totiž každý musí vyřešit sám. 

ON-LINE ke koronaviru ZDE

Jak mají tedy postupovat lidé, kteří mají dosud zaplacenou jen zálohu na zájezd?

„Ten, kdo uzavřel smlouvu, musí smlouvu plnit, a to včetně splátkového kalendáře (záloha, doplatek). Zákazník může od smlouvy odstoupit před zahájením zájezdu kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu (jsou s tím spojené následky jako např. storno, které se liší podle okolností odstoupení)," řekl pro server Zdopravy.cz mluvčí MMR Vilém Frček.

Projednávaný návrh zákona (pracovně Lex Voucher) podle něj upravuje ochrannou dobu, po kterou cestovní kancelář v případě odstoupení zákazníka z důvodu vyšší moci vystaví poukaz na zájezd, který je chráněný pro případ úpadku cestovní kanceláře a zákazníkovi umožní vybrat si zájezd v jiné vhodnější době do 31. 8. 2021.

Doplatit dovolenou, nebo ne?

Návrh zákona dále stanoví, že v případě, že zákazníkovi vznikne povinnost zaplatit cestovní kanceláři odstupné (storno poplatky), tedy že zákazník odstoupil od smlouvy na základě jiných důvodů než je vyšší moc (obava, strach, atd.), bude zákazník moci cestovní kancelář požádat o vydání poukazu na zájezd v hodnotě části zaplaceného storno poplatku (konkrétní parametry jsou však doposud projednávány v legislativním procesu - pozn. red). Poukaz na zájezd bude moci zákazník využít k úplné nebo částečné úhradě ceny náhradního zájezdu v budoucnu.

Mají tedy klienti nyní dovolenou doplatit, aby nakonec dostali voucher? „Když zálohu nebo doplatek uhradí, může se stát, že zájezd bude zrušen z důvodu vyšší moci (obava, strach atd.) a pak voucher dostanou (u zájezdů s odjezdem od 31. 8.). A to tehdy, když se cestovní kancelář rozhodne využit ochranné doby, poukaz na zájezd s možností využití do 31. 8. 2021," dodává Frček.

Podle něj to, zda mají nebo nemají doplatit zálohu, záleží na jejich rozhodnutí, respektive na okolnostech (datu odjezdu, destinaci a podobně).

„Například u zájezdu v srpnu do Tater musí zákazník vzít v potaz epidemiologickou situaci u nás i na Slovensku a může se rozhodnout, že věří v reálnou možnost cesty a od smlouvy neodstoupí – tj. musí doplatit cenu. Jinak se ale bude rozhodovat zákazník, který má jet do Říma v prvním týdnu v květnu,“ vysvětluje Frček.

Každopádně občanský zákoník, zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a vyhláška MMR zajišťují, že zákazníci mají o svých právech (včetně práva na odstoupení od smlouvy) informace ještě před nákupem zájezdu a ve smlouvě pak také.