Kliknutím zvětšíteJste předsedkyní Učené společnosti České republiky. Jejím hlavním cílem je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků. Jakým způsobem tak činí?
Každé třetí úterý v měsíci organizujeme přednášky z oblasti chemie, fyziky, biologie, matematiky, historie, sociologie nebo medicíny. Přednášky byly vždycky jen pro členy Učené společnosti. Od letošního září jsme spolu s Radou zavedli novinku – zpřístupnili jsme přednášky veřejnosti. Konají se v budově Akademie věd na Národní třídě, pokaždé kolem čtvrté hodiny a jsou hojně navštěvovány.
Překvapilo mě, že na ně chodí spousta mladých lidí zajímajících se o vědu. Tímto způsobem zpřístupňujeme vědecké poznatky široké veřejnosti, včetně studentů gymnázií. Mimochodem Učená společnost v roce 2019 oslaví 25 let od svého založení.
Váš člen Julius Lukeš dosáhl nedávno velkého úspěchu.
Ano, dostal cenu Americké asociace pro rozvoj vědy. Povedlo se mu to jako jedinému Čechovi. Asociace ho zvolila za jednoho ze svých elitních členů, kterým se říká „fellows“. A to není všechno. Další člen Učené společnosti, genetik Jaroslav Doležel z Olomouce, dostal také nedávno cenu Česká hlava, která je považována za takovou českou nobelovku. Je to naprosto mimořádný vědec, působí v Ústavu experimentální botaniky a celý život se zajímá o strukturu a evoluci genomu rostlin. Dlouho se věnuje genomu pšenice.
Vy se celý život se zabýváte imunologií. Co je v současnosti největším nepřítelem naší imunity?
Je to náš způsob života. Žijeme ve spěchu, ve stresu. Nedáváme pozor na to, co jíme. Nemáme pravidelnou stravu. Nevěnujeme pozornost takovým aktivitám, jako je návštěva divadla, koncertu, čtení knih. Největším nepřítelem jsme si my sami.
Jak nejlépe podpořit imunitu v zimním období?
Na to vždycky říkám, kupte si kilo pomerančů a jděte do divadla. Je pravda, že existuje spousta doplňků stravy. Na každém z nich se dočtete, že podporuje imunitu. A já se jako imunolog ptám, jak ji podporuje? To tam nikdo nenapíše. Jenom „podporuje imunitu“. Je to příbalový leták doplňku stravy, takže se nemusí nikomu zpovídat. Teorie regulace imunity je mimořádně složitá, čím dál složitější. V posledních letech se onkologové snaží o pozitivní regulaci imunoonkoterapie.
A jakým preparátům na podporu imunity bychom se tedy měli vyhnout?
Všechny jsou na bázi nějakých rostlinných výtažků. Jsem přesvědčená, že žádný z nich vám neublíží. Ale nevím, a to je na dlouhou diskusi, jak dalece skutečně mohou nějakou složku vaší imunity podpořit a kolik z případně pozitivního efektu dělá vaše vlastní přesvědčení, že vám to pomáhá. Placebo efekt určitě existuje, pomáhá už jenom ten pocit, že pro sebe něco děláte.
Přednášela jste na univerzitách nejen u nás, ale třeba v Americe, ve Francii. Vypozorovala jste nějaký rozdíl mezi našimi a zahraničními studenty, potažmo rozdíl v přístupu občanů k vědě?
Přístup studentů v Americe býval podstatně jiný. Teď už je to také trochu jinak. Tam se skutečně učili pro sebe. Opsat nedal ani kamarád kamarádovi. Prostě proto, že je to jeho investice do života. V Americe to platí doslova, protože vzdělání je tam drahé.
K tomu, jak se dívá veřejnost na vědu, mám jednu historku, která to dobře ilustruje. Před lety jsem si v Salt Lake City vzala z letiště taxíka, abych se dostala na univerzitu. Taxikář se mě ptal, co budu dělat na univerzitě. Řekla jsem mu, že jsem profesorka imunologie a budu tam přednášet.
On povídá: „To je ta nauka o protilátkách, viďte? Nemohla byste mi říct něco o vakcinaci?“ Než jsme dojeli do cíle, tak se mě vyptal na to, co ho zajímalo a skončil s tím, že bohužel neměl peníze na to, aby šel na školu, a tak si doplňuje znalosti tím, že se ptá lidí, které veze.
Dospěli naši vědci v poslední době k nějakému zajímavému objevu ve vývoji směrovaných léčiv a v imunoonkoterapii, vám nejbližších disciplínách?
Je jich celá řada. V Praze je laboratoř, která dělá vakcíny na základě dendritických buněk. V Brně je laboratoř, která vyvinula nová směrovaná léčiva. Tady v krčském areálu Akademie věd má profesor Neužil nová směrovaná léčiva na mitochondrie. Dobrých zpráv je opravdu hodně, ale mají samozřejmě ještě nějakou dobu do realizace.
Co nás tedy čeká v roce 2019 ve vašem oboru?
Myslím, že budeme mít nové výsledky, které se týkají imunoonkoterapie u lidí. V posledních letech jsou novým terapeutickým prostředkem monoklonální protilátky, které blokují inhibiční kontrolní body imunitního systému, jinými slovy podporují protinádorovou imunitní reakci pacienta.
Podávají se velkému množství pacientů s vybranými nádorovými diagnózami a současně se zkouší jejich kombinace s různými cytostatiky. Jsem přesvědčená, že v tomto oboru bude celá řada poznatků. Zpřesní se výběr onkologických pacientů, pro které se monoklonální protilátky hodí a kterým mají být podány, na rozdíl od těch, kteří by jimi mohli být do určité míry ohroženi.
Máte dvě dcery, dvě vnučky a dva vnuky. Vydal se někdo z vašeho potomstva ve vašich šlépějích?
Ne. Říkám si, jestli jsem je trochu neodradila tím, že jsem domů stále nosila papíry a po večerech pracovala. I když jsem samozřejmě vařila, pekla a byla jsem s rodinou o víkendech a na dovolené. Ale myslím si, že zejména moje mladší dcera je hodně zaměstnaná. Jenže už to není o těch papírech, ale o počítači a internetu, a pracovní záležitosti se řeší dlouho do noci.
Starší dcera sice s vědou začala, dokonce máme i společnou publikaci, ale pak ji upoutalo něco jiného. Třeba se dá na vědu starší vnuk, pořád dělá nějaké pokusy. Je chytrý, šikovný a tvrdí, že dostane Nobelovu cenu. Ten by mohl jít v mých šlépějích. Tomu mladšímu je teprve pět let a nejvíc ho zajímají roboti.
Blanka ŘíhováNarodila se 21. října 1942 v Praze. V roce 2000–2007 byla ředitelkou Mikrobiologického ústavu AV ČR. V současnosti zastává funkci předsedy České imunologické společnosti a je předsedkyní Učené společnosti České republiky.
Získala řadu ocenění, jako je například „Česká hlava“ nebo medaile Senátu parlamentu České republiky, medaili Učené společnosti České republiky „Ad Laudem et Honorem“ a Akademie věd České republiky „De scientia et humanitate optime meritis“. Je pravidelným recenzentem řady vědeckých časopisů. Je autorkou nebo spoluautorkou více než 250 vědeckých článků. Jejím oborem je vývoj směrovaných léčiv a zejména experimentální imunoonkoterapie.
16
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
