Některé kozy má dokonce pojmenované, a když zavolá třeba Hedo, statné zvíře k němu přiběhne jako dobře cvičený pes. O kozách tvrdí, že jsou to klidná a pohodová zvířata.
„Dětský sen to asi úplně nebyl, ale začalo to tak nějak nevinně. Když jsme se přestěhovali z Kroměříže do Pavlovic u Přerova, pořídili jsme si několik oveček, aby spásaly trávu. Jenže ovce potřebují hodně prostoru a travnatých ploch a těch jsme tolik neměli,“ svěřuje se Petr Čech, majitel jedné z nejmladších kozích farem na Přerovsku.
Začátky podle jeho slov nebyly úplně jednoduché. S chovem zvířat neměl prakticky žádné zkušenosti, a tak se je snažil získat na různých seminářích.
„Navštívil jsem několik farem v Dánsku a přes Erasmus i na Slovensku, v Maďarsku a samozřejmě u nás v Česku. V Kroměříži jsem pak absolvoval certifikované kurzy mlékař a sýrař, abych získal profesní způsobilost,“ líčí své začátky majitel farmy, která se loni rozrostla o kravičku plemene jersey Malinu. Té se v lednu narodilo telátko Cordulka.
Tak veselo jako letos na pavlovické farmě ale ještě neměli. Od začátku února se to u nich hemží kůzlaty. Letos se dočkali neuvěřitelných třiceti přírůstků. Na všechny skotačivé ratolesti dohlíží z chlívku pyšný táta - kozel Hurvínek, o kterém jeho majitel tvrdí, že je velmi přítulný.
„Dokonce jsme měli letos i patery trojčata,“ říká chovatel, který vybudoval farmu na konci obce jen kousek od svého domu.
Podle jeho slov práce na farmě netrvá „od nevidím do nevidím“, ale dojení a krmení takového stáda dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer určitě zabere. Petr Čech staví na čerstvých produktech.
„Hlavně se snažím dělat kvalitní a čerstvé věci, které mají spotřebu do pěti dní. Vyrábím tvarohy, jogurty, žervé, sýry ochucené i přírodní. Někdy to zpestřím nivou či goudou. Mléko mám samozřejmě v nabídce také, ale pouze z jeho prodeje bychom se neuživili,“ vysvětluje Petr Čech, jehož rodinná farma produkuje denně šedesát litrů kozího a k tomu třicet litrů kravského mléka. Splňovat musí samozřejmě všechny hygienické i veterinární požadavky.
Farma nedodává výrobky do žádných kamenných obchodů na Přerovsku a mléčné výrobky jsou k mání takzvaně ze dvora.
„Je to trochu nejistota. Nějaké stálé zákazníky už máme a snad další přibudou,“ doufá Petr Čech, který lidem při návštěvy farmy umožní i nahlédnout do minimlékárny, kde vznikají ručně, a jak sám říká, s láskou vyrobené výrobky.
Dagmar Rozkošná
