Bylo to Česko, které toto mimořádné zasedání ministrů Unie odpovídajících za energetiku svolalo. Hlavním mužem jednání nebyl, jak by možná mnozí čekali, premiér Petr Fiala, ale resortní ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Plynovod. Ilustrační foto.
Česko čeká klíčový moment předsednictví v Unii. Má vyřešit plyn

Návrh, který projednávali, stanovil, jak se mají státy Unie v případě plynové krize chovat a jak se na ni mají úsporami připravit. Předložila ho před několika dny Evropská komise. V návrhu bylo mimo jiné doporučení snížit spotřebu plynu o patnáct procent oproti spotřebě v minulých pěti letech. Současně návrh stanovil, kdy může být vyhlášen stav plynové nouze, za kterého by byly úspory plynu povinné, stejně jako solidární dodávky plynu nejvíce krizí zasaženým zemím Unie. Legislativa má podobu nařízení Rady Evropské unie.

Dohoda přes ústupky

I když některé státy byly proti, bylo možné přijmout tuto dohodu kvalifikovanou většinou, kdy by několik odpůrců dohody bylo prostě přehlasováno zbytkem Unie. Spor se však podařilo otupit dobrovolností závazku snížit spotřebu už nyní. Pro některé státy nedává smysl, protože nejsou napojeny na evropské plynovody. Dohoda i tak Česku v případě krize pomůže situaci zvládnout.

„Kromě výjimek a úlev pro ostrovní a jižanské státy se předpokladem úspěchu stala dohoda, že spuštění krizového mechanismu povinných úspor zůstane v režii členských států, a nikoli komise,“ popsal klíč k úspěchu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth.