Ve srovnání se státy Evropské unie má Česko co se týče vozového parku jeden z nejmenších podílů nových registrací osobních elektromobilů, a to 2,6 procenta. Hůř je na tom už pouze Slovensko s podílem 2,39 procenta. Premiantem je Švédsko s podílem přes 37 procent.

Čerpací stanice, ceny pohonných hmot. Ilustrační snímek
Češi při výběru nového auta sahají po benzinové verzi. Elektřina je nezajímá

„Dlouhodobě jsou daleko před námi i země, jako je Rumunsko, Bulharsko, Řecko či Maďarsko, které přitom mají nižší hrubý domácí produkt na obyvatele než Česko. Pokud by vedení Prahy skutečně zrušilo současné zvýhodněné parkování elektromobilů, můžeme být dokonce adepti na úplně poslední místo v Evropě,“ upozornil tajemník Elektromobilní Platformy Lukáš Folbrecht.

Za elektroauto si připlatíte

Jedním z hlavních důvodů nízkého zájmu Čechů o auta s bateriovým pohonem jsou pořizovací ceny. Zatímco Škoda Fabia čtvrté generace s benzinovým motorem se dá koupit od 370 tisíc korun, nejlevnější elektromobil Dacia Spring začíná na částce 538 tisíc. Vůz ovšem nabídne dojezd 230 kilometrů, naproti tomu škodovka s plnou nádrží i přes sedm set kilometrů.

Česko navíc oproti jiným zemím nezavedlo dotační podporu pro fyzické osoby na pořízení elektromobilu, a tím je nemotivovalo. „Věříme, že se v budoucnu najde politická vůle využít relevantní evropské peníze, kterým může být například připravovaný Evropský sociálně-klimatický fond právě pro tento účel,“ podotkl Folbrecht.

Kde dobít? Někde to je problém

Další příčinou pozvolného nástupu elektromobility je kapacita dobíjecí infrastruktury. Česko má jednu z nejrobustnějších sítí v Evropě po přepočtu na počet elektromobilů. Na sto e-aut připadalo v loňském roce 22 dobíjecích stanic. V EU byl přitom průměr 15 stanic. Problém je ovšem s jejich rozmístěním. Jsou okresy, kde se počet stanic dá spočítat na prstech jedné ruky. Třeba na Rakovnicku jsou jen dvě.

„Veřejnou dobíjecí infrastrukturu je třeba s rostoucím vozovým parkem dál rozvíjet, posilovat a zlepšovat její rozmístění, na čemž se pracuje, byť rychlost výstavby leckdy omezují schvalovací procesy a doba pro připojení do sítě,“ připustil tajemník.

Příslušenství pro nabíjení elektroauta
Zelená jízda? Zájem o elektroauta v ČR brzdí ceny i nedostatek dobíjecích stanic

O nutnosti budovat dobíjecí infrastrukturu a tím tak „pomoci“ rozvoji elektromobility jsou přesvědčeni i další odborníci. „Pokud chceme splnit cíle Národního akčního plánu čisté mobility a do roku 2030 mít pro české řidiče 35 tisíc veřejných dobíjecích míst, je třeba pokračovat v tempu instalací. Za stejně důležité považuji i to, že výstavba infrastruktury jde nejen cestou kvantity, ale i kvality. Právě růst počtu vysokorychlostních dobíjecích hubů je zásadní pro další rozvoj elektromobility v České republice,“ řekl před časem vedoucí českého zastoupení Škoda Auto Jiří Maláček.

Zdroj: Youtube

Ministerstvo dopravy plánuje v příštích letech výstavbu dobíjecích stanic podpořit. Zejména v lokalitách, kde jich je nedostatek. „Chceme spustit první výzvu dotačního programu, v němž máme celkově na příští tři až čtyři roky nachystáno až šest miliard korun,“ sdělil pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský.

Ušetříte na provozu

V roce 2030 by se podle Národního akčního plánu mělo prohánět v Česku až půl milionu aut na bateriový pohon. Realita je zatím jiná. Ze zhruba 6,4 milionu osobních aut tvoří elektromobily nepatrný zlomek, ke konci prvního pololetí letošního roku bezmála 18,3 tisíce vozů. Je to o necelou třetinu víc než na konci roku 2022.

Zdroj: Deník„Přibližně čtvrtina elektromobilů v ČR byla registrovaná jako ojetých, to znamená s opakovanou registrací,“ poznamenal ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.

Za růstem zájmu o elektromobily mohou být nižší náklady na provoz. „Podle našich výpočtů jezdí průměrný elektromobil za cenu 1,44 koruny bez DPH na kilometr, což je více než o třetinu méně v porovnání s vozidly na naftu či benzín,“ dodal ředitel leasingové společnosti Arval Aleš Polák.

Elektromobily (bateriový pohon) v jednotlivých krajích ČR

Kraj

Počet k 30. 6. 2023

Hlavní město Praha

7 174

Středočeský

3 536

Jihomoravský

1 721

Moravskoslezský

1 017

Ústecký

718

Královéhradecký

521

Zlínský

576

Jihočeský

556

Olomoucký

518

Plzeňský

521

Pardubický

422

Vysočina

406

Liberecký

348

Karlovarský

237

Zdroj: MDČR, Centrum dopravního výzkumu

Podíl registrací nových osobních vozidel s bateriovým pohonem

Stát

Podíl (%)

Švédsko

37,28

Finsko

32,64

Dánsko

31,03

Nizozemsko

28,83

Lucembursko

19,94

Irsko

18,46

Rakousko

18,45

Belgie

16,48

Německo

15,77

Francie

15,50

Portugalsko

15,50

Malta

15,15

Lotyšsko

9,78

Rumunsko

9,50

Slovinsko

7,92

Litva

6,89

Estonsko

5,31

Maďarsko

5,08

Španělsko

4,75

Řecko

4,56

Kypr

4,02

Itálie

3,88

Bulharsko

3,64

Polsko

3,56

Chorvatsko

2,75

Česko

2,60

Slovensko

2,39

Zdroj: ACEA – Sdružení evropských výrobců automobilů