Letošní sklizeň obilí je nyní teprve zhruba před polovinou, výhledy na její výsledky ale nejsou špatné. „Očekáváme výnosově průměrný rok, nedostatek kvalitních obilovin z české domácí produkce jednoznačně nehrozí,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. Dostatek mouky ovšem neznamená, že by mělo zlevnit pečivo. Na jeho celkové ceně se totiž samotná surovina podílí jen minimálně.

Letos žně postupují pomaleji než v minulém roce. „Je to proto, že jaro mělo studený a pozdní nástup,“ uvedl Doležal. Nepomohly ani vysoké teploty kombinované s nedostatkem srážek, nyní se pěstitelé potýkají se suchem a místy i přívalovými dešti. „Ty komplikují sklizeň obilovin, ale k záchraně jařin a vyrovnání srážkového deficitu nestačí,“ posteskl si.

V dováženém ukrajinském obilí letos nenašli inspektoři žádné nebezpečné látky. Ilustrační snímek
Je jasno. V ukrajinském obilí nenašli inspektoři žádné nebezpečné látky

I když letos čeští zemědělci sklidí dostatek obilí, cena pečiva kvůli tomu jistě neklesne. Určující jsou totiž ceny této komodity na světových trzích. „Pro ceny obilí, potažmo mouky, a tedy i pečiva bude důležitější vývoj na burzách než dobrá nebo špatná sklizeň v České republice. Ta je ovlivní jen velmi málo,“ řekl agrární analytik Petr Havel.

Podle analytika České zemědělské univerzity Tomáše Maiera lidé obvykle význam surovin pro cenu potravin přeceňují. „Jen u potravin s nízkou přidanou hodnotou, jako třeba surově nabouraného masa, je podíl zemědělce asi třetina. Ale co se týká chleba v obchodech, pouze 13 procent z jeho ceny je dáno obilím, které se na něj použije,“ vysvětlil.

Řada pekáren musela skončit

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza přesto nevylučuje, že cena pečiva mírně klesne. Na skladu totiž stále zůstává velké množství obilí z loňského roku, které se nepodařilo vyvézt kvůli velkému dovozu z Ukrajiny. Ta kvůli ruské válce nemohla exportovat svou produkci do dosavadních odbytišť zejména v Asii a Africe. „Zároveň klesají ceny energií a postupně by se to mělo projevit v cenách pečiva. Nejdříve ale musí pekaři pokrýt své ztráty z minulého roku a půl,“ připomněl Prouza.

Právě pekárny patřily v minulých měsících k provozům, které nejvíce zasáhlo skokové zdražení energií. „Spousta velkých pekáren si musela brát úvěry na to, aby byly schopné zaplatit za plyn a elektřinu,“ konstatoval výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v České republice Bohumil Hlavatý.

Chleba zdražuje a pekařství jsou v extrémní nejistotě.
Trh s pečivem je nemilosrdný. Některé pekárny už drahota zlikvidovala

Řada malých pekáren ekonomickému tlaku podlehla a loni skončila s podnikáním. „Poměrně velké množství jich zavíralo ještě v první polovině tohoto roku,“ posteskl si Hlavatý.

Dobrou zprávou podle Hlavatého ovšem je, že nyní již série krachů pekáren ustala, i když toto nebezpečí rozhodně není zcela zažehnáno. Ve velkých městech jako v Praze a v Brně naopak již nově otvírají malé pekárny a specializované prodejny pečiva. „V menších městech a chudších regionech je to ale ještě pořád špatné,“ poznamenal Hlavatý.

Zájem je o nejlevnější dvojici pečiva

Větší chuť spotřebitelů ušetřit než v minulých letech je podle pekařů vidět na sortimentu, o který je zájem. Zatímco v předchozím období se zvyšovala poptávka po řemeslných a kváskových chlebech s velkou přidanou hodnotou, nyní již není hlavním lákadlem kvalita. Zákazníky znovu zajímá hlavně co nejnižší cena. „Dramaticky stoupl prodej klasického konzumního chleba a rohlíku, tedy dvou nejlevnějších pekařských výrobků, a vlastně obecně nejlevnějších potravin, které u nás můžete koupit,“ tvrdí Hlavatý.

Makových polí ubývá. To, že polím vévodí zejména obiloviny a olejniny jako řepka, ovšem není dobrou zprávou pro českou krajinu
Makových polí je málo. Pěstitelé přišli kvůli válce o východní trhy

Průzkumy podle něj rovněž potvrzují, že lidé nakoupené pečivo skutečně zkonzumují. „Ještě před krizí se říkalo, že nějakých 30, ale možná až 50 procent pečiva skončí v popelnicích, protože rohlík a chleba byly tak levné, že pro lidi prakticky neměly žádnou hodnotu,“ zaznamenal Hlavatý.

Nyní ale lidé nakupují pečivo v menším balení, které stihnou do dalšího dne spotřebovat. „Místo klasických velkých bochníků o hmotnosti 1200 gramů je větší zájem o menší, a také rohlíků se kupuje menší množství najednou,“ dodal Hlavatý.

Jak se v uplynulých letech vyvíjela cena chleba a rohlíků:
(cena v červnu daného roku v korunách za kilogram)

Cena chleba Cena bílého pšeničného pečiva
2013 22,96 41,28
2014 22,71 40,97
2015 22,44 40,16
2016 21,31 40,74
2017 24,65 45,50
2018 24,13 43,96
2019 26,22 47,79
2020 27,93 47,84
2021 29,12 41,92
2022 39,97 59,16
2023 44,57 67,96

Zdroj: ČSÚ