Rozhodnutí ve středu vydal Okresní soud v Havířově, který tak pedagoga odsoudil z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti. Vše se stalo při triatlonu, konkrétně při přeplavání stometrové zátoky, která se studentovi stala osudnou.

Místo dozoru učitelé sami závodili

Kantor podle soudu pochybil, když nechal studenty plavat po běhu v třicetistupňovém horku, nezajistil žádný pedagogický dozor a nepožádal o zajištění bezpečnosti vodní záchrannou službu. Ta přitom sídlí v areálu, kde byla škola ubytována. Asi nejhorším prohřeškem však bylo to, že pedagogové se místo dozoru sami účastnili závodu.

Po běhu je plavání nepřístupné

„Znalecký posudek prokázal, že takto postavený závod je nepřípustný. Za během neměl být zařazen vstup do chladné vody, proto došlo i k svalové slabosti studenta, a i kdyby nedošlo - ten úsek je dlouhý sto metrů s hloubkou devět metrů a nikdo z dozoru tam nebyl. Když je někdo zodpovědný za lidi, nemůže přijít až půl hodiny poté, kdy je na místě už sanita,“ uvedla soudkyně Lubomíra Binová jedno z pochybení.

Smrt způsobil otok mozku

Znalec ve svém posudku došel k závěru, že studentovu smrt zavinil otok mozku. Celou jednu minutu bojoval o život, dalších minimálně pět minut trvalo, než ho vytáhli z vody, a dalších patnáct pak než přijela záchranka. Pedagog jako vedoucí kurzu byl v době utonutí mladíka na kole a k neštěstí dorazil až po třiceti minutách.

Soudkyně přihlédla jen k jediné polehčující okolnosti, a tou je bezúhonnost. Poukázala však na chování učitele.

„Tento případ je tragický a očekávala jsem v průběhu toho hlavního líčení, že obžalovaný projeví kritický náhled. Tragédie se stala 5. června loňského roku a po celou dobu vedl obžalovaný svou obhajobu tak, že se činu nedopustil a není si vědom něčího poškození,“ dodala Binová.

Byla lítost opravdová?

Odsouzený sice při závěrečné řeči plakal, ale lítost projevil až při konci líčení. Do té doby svaloval vinu na ředitelku školy, odkazoval se na plnoletost studentů nebo tvrdil, že nevěděl o záchranné vodní službě.

Podle Jana Špilháčka, zmocněnce rodiny utonulého studenta, byl projev pedagoga lítosti při rozsudku jen účelovou záležitostí.

„Nikdy rodině nepřiznal, že by porušil povinnost pedagogického pracovníka. Až na závěr projevil určitou lítost nad svým jednáním,“ uvedl Špilháček.

Rozsudek ještě není pravomocný. Obhajoba i obžaloba si ponechaly lhůtu pro případné odvolání.

Událost před rokem otřásla s celou školou.

„Úmrtí je pro nás velká rána a nemůžeme se z toho vzpamatovat. Celá škola je zahalená do smutku,“ uvedla loni ředitelka.