Patnáctiletý hoch si vyřizoval své účty s pedagožkou tím, že ji nejprve vulgárně urážel a potom dokonce přistoupil ke katedře a udeřil ji. Přestože se jedná o extrém, odborníci bijí na poplach.

„Změňte své chování,“ vzkazují rodičům a politikům. Právě ti mají totiž podle jejich slov lví podíl na tom, že se děti chovají jako neřízené střely.

„Patnáctiletý chlapec, který učitelku udeřil do tváře, je nyní podezřelý ze spáchání provinění výtržnictví,“ shrnula případ přerovská policejní mluvčí Michaela Sedláčková.

Víceo tomto případu naleznete zde:Mladík vybral své matce z účtu deset tisíc


Podle jejích slov jsou ale takto vyhrocené situace spíše výjimkou. Mnohem obvyklejší jsou slovní výpady, které jsou na školách na denním pořádku.

Vulgaritu děti vidí na každém kroku

„V posledních letech vulgarita stále roste,“ řekl zástupce ředitele Základní školy v ulici 1. máje v Hranicích Radomír Macháň. Ten má za to, že je hrubé chování fenoménem a dá se ze škol jen těžko vymýtit.

A to i přesto, že učitelům radí odborníci. „Máme preventivní program a zveme k nám přednášet učitele z různých vysokých škol,“ řekl. Vulgaritu však podle jeho slov žáci vnímají jako běžnou součást života, na niž narážejí na každém kroku.

„Razí heslo, že s drzostí se nejdál dojde. Zatímco slušnost ustupuje spíše do pozadí,“ podotýká Macháň. Projevy vulgarity na školách jsou přímé i nepřímé.

Nejčastěji si žáci huhlají sprostá slova pod nosem, aby je nikdo neslyšel, nebo se otočí k učiteli zády a mluví do davu studentů. Někteří se ale klidně postaví čelem a řeknou pedagogovi, co si myslí.

Rodiče nechtějí přiznat chybu

„Nejhorší na tom je, že pak přijde do školy řešit konflikt někdo z rodičů a místo toho, aby objektivně zjistil, co se stalo, začne po nás před dítětem křičet. Takový model samozřejmě žáky nemotivuje k úctě a slušnosti,“ podotkl Macháň.

Příčinou vulgarity na školách je i podle psychologů fakt, že ji děti vidí všude kolem sebe. „Je to celospolečenský problém. Děti vidí chování politiků v parlamentu a to, jak mezi sebou jednají. Mají tedy dokonalou inspiraci,“ soudí o tom jedna z přerovských dětských psycholožek.

Stejného názoru je i ředitel Střední školy technické v Přerově František Šober. „Když takové jednání vidí u politiků, jak se vlastně mají mladí lidé chovat?“ ptá se. Velkou roli navíc hraje i rodina. Škola totiž podle jeho slov může jen minimálně změnit negativní vliv rodinného prostředí na dítě.

„Rodiče se bohužel často domnívají, že dítě máme vychovávat my, když oni na to nestačí,“ řekl.

Žáci si z trestů nic nedělají

Nejmírnějším trestem škol za špatné chování je napomenutí, potom následuje důtka třídního učitele a ředitele a posledním varováním je podmíněné vyloučení.

„Žáci si ale z důtek nic nedělají a zarazí se většinou až v momentě, kdy jim hrozí podmíněné vyloučení,“ popisuje ředitel. I v takových případech se ale jsou schopni proti verdiktu školy odvolat.

„Před lety jsme řešili případ, kdy přišla do školy matka dítěte i se svým právníkem. To, že její syn zlobí, si nechtěla vůbec připustit,“ vylíčil ředitel.

Student přitom u sebe přechovával plynovou pistoli a měl na kontě řadu vážných prohřešků. „Problém řešil i náš právník a nakonec byl student ze školy vyloučen,“ dodal Šober.