Podle WHO proočkovanost proti spalničkám od vypuknutí pandemie neustále klesá. Odloženo mělo být okolo 61 milionů očkování dětí. „Paradoxem pandemie je, že zatímco vakcíny proti covidu-19 byly vyvinuty v rekordním čase a nasazeny v největší očkovací kampani v historii, rutinní očkovací programy byly vážně narušeny a miliony dětí přišly o život zachraňující očkování, jako je to proti spalničkám,“ upozornil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Uvedení imunizačních programů zpět do správných kolejí je naprosto zásadní,“ doplnil Ghebreyesus k jedné z priorit WHO pro letošek.

Několik ohnisek

V roce 2021 se spalničkami dle odhadů nakazilo okolo devíti milionů dětí, přes 130 tisíc z nich na nemoc zemřelo. Během loňského roku se objevilo po světě několik velkých ohnisek, a podle WHO se tak onemocnění stalo bezprostřední hrozbou pro každou zemi světa. Aby vznikla kolektivní imunita a spalničky se staly vymýcenou nemocí, muselo by být proočkováno 95 procent populace druhou dávkou.

Vyšetření antigenním testem na přítomnost viru COVID-19 není vždy jednoznačné.
Infektolog Milan Trojánek: Na dlouhodobou imunitu po covidu nespoléhejte

„Svět je daleko pod tím, pouze 81 procent dětí dostalo první dávku vakcíny a pouze 71 procent i druhou dávku. Jedná se o celosvětově nejnižší míru pokrytí první dávkou očkování proti spalničkám od roku 2008, ačkoliv situace se v jednotlivých zemích liší,“ stojí v reportu WHO za rok 2022.

Přestože spalničky jsou aktuálně problémem především v subsaharských zemích, na Blízkém východě nebo v Indii, riziko padá i na evropský region. Evropské centrum pro kontrolu prevencí (ECDC) sice konstatovalo, že v loňském roce bylo případů v Evropě zachyceno méně, okolo 130, částečně za to ale mohla i opatření proti covidu, která nastolila ochranu proti virovým onemocněním obecně.

„Zrušení nefarmaceutických intervencí souvisejících s pandemií covidu-19 by mohla vést k propuknutí epidemie spalniček v Evropské unii,“ zastává stanovisko ECDC.

Spalničky se řadí mezi velmi nakažlivé nemoci. „K přenosu dochází kapénkami od nemocných osob, vzácně i vzduchem nebo bezprostředně kontaminovanými předměty. K šíření napomáhá i existence nenaočkovaných skupin osob, u kterých nebylo dosaženo minimálně 95procentní proočkovanosti dvěma dávkami vakcíny,“ popisuje mechanismus nákazy lékařka a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.