Zázrak české medicíny. Ročně zachrání sedm tisíc dětí velkých jako dlaň

V ČR je hranice životaschopnosti plodu ustanovena na 24. týden těhotenství. Současná medicína ale dokáže dát šanci i dětem narozeným ve 23. a výjimečně i ve 22. týdnu.

Česká republika má podle výkonné ředitelky rodičovské organizace Nedoklubko Lucie Žáčkové velmi nízkou novorozeneckou úmrtnost, a to i mezi předčasně narozenými novorozenci, čímž se řadí mezi světovou špičku. „Tuzemská neonatologie navíc zachraňuje děti s neuvěřitelně nízkou porodní hmotností, a to i pod 500 gramů,“ uvedla Žáčková.

PŘEHLEDNĚ: Očkování proti covidu u dětí. Vše, co byste měli vědět

„V posledních pěti letech se v naší nemocnici narodily tři dětičky s porodní hmotností pod 500 g. Všechny jsou zdravé a vyvíjejí se normálně,“ potvrdil Deníku primář neonatologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Jiří Dort.

Má tři nedonošené syny

Jaké to je, přivést na svět nedonošené dítě a pak se o něj starat, dobře ví Veronika Hřebejková. Porodila totiž hned tři miminka „do dlaně“. Žena z Kraslic na Sokolovsku prodělala v 25 letech rakovinu děložního čípku. Lékaři jí pak doporučili otěhotnět, což se podařilo. Dítě ale přišlo na svět velmi brzy, vážilo jen 740 gramů a měřilo 33 cm.

„Ihned po porodu byly zahájeny resuscitační, intubační a další úkony a miminko bylo ihned převezeno speciálním převozním inkubátorem do perinatologického centra,“ vzpomíná maminka s tím, že svého chlapečka poprvé viděla až šestý den po porodu, pochovat si ho mohla až po třech měsících.

Neočkované děti vyrostly a ohrožují ostatní. Odmítačů vakcín je stále mnoho

„Dominiček měl obrovské problémy s dýcháním, byl dlouhodobě zaintubovaný s oxygenoterapií, s diagnózou bronchopulmonální dysplázie, krvácením do mozku 3. a 4. stupně, otevřenou tepennou dučejí a s mnoha dalšími diagnózami. Ovládaly mě úzkost a bezmoc. Nemohla jsem situaci, která nastala, změnit, mohla jsem ji pouze s těžkým srdcem přijmout s tím možným nejhorším scénářem. Nevěděla jsem, zda tak malé miminko může přežít,“ vzpomíná na těžké chvíle.

Po pěti měsících ale přece jen mohla s chlapcem odejít domů. Syn však potřeboval domácí oxygenoterapii a velmi brzký příchod na svět měl za následek opožděný psychomotorický vývoj, např. na své nožky se dokázal postavit až ve čtyřech letech. Ale dnes už chodí do běžné základní školy, kde má asistenta. Po Dominikovi otěhotněla paní Veronika ještě dvakrát. Sama říká, že je až neuvěřitelné, co jí osud přichystal. I oba další chlapci jsou totiž nedonošení.

Její nemoc nepřežije devět z deseti dětí. Míša to zvládla a dělá pokroky

Rodinám po předčasném porodu už od roku 2002 pomáhá Spolek Nedoklubko. Spolupracuje se všemi centry v ČR, kde pečují o předčasně narozená miminka. Vydává publikace informující o prevenci i o péči o předčasně narozené děti, zapojuje se do výzkumu příčin a prevence předčasných porodů.

V těchto dnech vydává knihu s názvem Když přichází na svět miminka do dlaně, která je souborem textů téměř 60 autorů z řad gynekologů, porodníků, neonatologů, pediatrů, psychologů i rodičů. Ředitelka Žáčková připomíná, že již za pár dní, 17. listopadu, si i v ČR připomeneme Světový den předčasně narozených dětí.

Méně nedonošenců

Podle statistiků podíl nedonošenců mezi novorozenci v posledních letech klesá. Předčasně se v loňském roce narodilo v ČR podle ČSÚ 7,2 tisíce dětí, což je o 1,5 tisíce méně než v roce 2011. Celkový počet živě narozených dětí byl přitom v roce 2020 oproti počátku desetiletí o 1,7 tisíce vyšší. Podíl předčasně narozených dětí na celkovém počtu živě narozených dětí se tak snížil z 8,0 % na 6,7 %.

Dětských úrazů bylo loni méně. Čísla ale ovlivnila pandemie

Ještě větší pokles zaznamenali ve Fakultní nemocnici v Plzni, kde se za posledních deset let snížil podíl nedonošených dětí o téměř tři procenta, z 10 na 7,2 procenta. „Příčinu spatřuji v poklesu počtu dvojčetných těhotenství po asistované reprodukci (IVF), lze uvažovat také o nějaké změně terénní gynekologické péče, o osvětě v těhotenství,“ domnívá se primář Dort.

„Nejvyšší podíl předčasně narozených dětí se v roce 2020 v ČR vyskytuje mezi velmi mladými matkami do 20 let, a to více než deset procent. Druhý nejvyšší podíl pak vykazují čtyřicetileté a starší matky, jimž se loni předčasně narodilo 8,5 % dětí. V jejich případě se však tento podíl za posledních deset let snížil o tři procentní body,“ informovala Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Ženám ve věku 20–24 let se v roce 2020 předčasně narodilo 7,4 % dětí, podobně jako ženám ve věku 35 až 39 let (7,1 %). Nejnižší podíl předčasně narozených dětí byl zaznamenán u žen ve věkové skupině 25–29 let, konkrétně 6,1 %, a dále u žen ve věku 30 až 34 let (6,4 %). I v těchto věkových kategoriích se procento předčasně narozených dětí mírně snížilo.

Dítě dobíjí energii daleko rychleji než dospělý, říká psycholožka Lenka Čadová

S délkou těhotenství souvisí porodní hmotnost dítěte. Předčasně narozené děti se loni rodily s průměrnou porodní hmotností 2272 gramů, což je o 1222 gramů méně než u dětí narozených ve 41. týdnu těhotenství.

„Průměrná hmotnost novorozenců v posledních sedmi letech mírně roste a u loni narozených dětí činila 3319 gramů. V případě živě narozených chlapců byla 3383 gramů, dívky se v roce 2020 rodily v průměru s hmotností 3252 gramů,“ uzavřela Štyglerová.