Před supermoderní léčbou měl již viditelný lymfom na noze. Na krku i hrudi zase zvětšené mízní uzliny. „Po nasazení živých léků došlo nejprve k zarudnutí a zánětu, záhy ale začal nádor mizet před očima a během několika týdnů byl pacient v pořádku,“ řekl Deníku vedoucí lékař transplantační jednotky a jednotky intenzivní péče Jan Vydra.

Nový trend

Živé léky v rámci takzvané CAR T buněčné terapie podávají hematoonkologové pacientům s některými akutními leukémiemi nebo nádory mízních uzlin. Zatím je dostávají výhradně ti, kterým nic jiného nezabralo. Vědci a lékaři ale v budoucnu počítají s rozšířením léčby i na pacienty v počátečnějších fázích onemocnění.

Davidu Laznovi z Meclova se vrátila akutní lymfoblastická leukémie.
Šestnáctiletý chlapec znovu bojuje s leukémií. Studium musel přerušit

Změna bílých krvinek spočívá v tom, že je do nich vnesen gen pro takzvaný chimerický antigenní receptor. „To v překladu znamená, že gen naučí bílé krvinky vyhledávat a efektivně zabíjet nádorové buňky,“ řekl Deníku vedoucí oddělení buněčné terapie Robert Pytlík, který vybírá pacienty, jimž budou léky podávané, a má starosti též uskladnění buněk před podáním.

V ústavu využívají především živých léků vyrobených zahraniční farmaceutickou firmou, které dodají bílé krvinky pacienta a ona jim je do šesti týdnů vrátí geneticky zmutované, ale i vlastní preparáty. Ty navrhuje tým z oddělení výzkumu genové terapie pod vedením Pavla Otáhala. „A my je následně za splnění všech přísných pravidel vyrobíme,“ uvedl pro Deník vedoucí oddělení imunoterapie Petr Lesný, který má na starosti právě výrobu a schválení preparátů regulačními úřady.

Přes sto pacientů

V současné době je v Česku živými léky léčeno něco přes sto pacientů. Z nich zhruba čtyřicet procent právě v pražském zařízení. Jakmile jsou živé léky pro pacienta připraveny, je umístěn na JIP nebo standardní lůžkové oddělení, kde dostane pětidenní chemoterapii. „Ta slouží k tomu, že se na přechodnou dobu vypne jeho imunitní systém, aby geneticky modifikované buňky hned neodvrhl. Poté mu je koncentrované, v objemu dvacet až šedesát mililitrů, nakapeme kapačkou,“ řekl Vydra.

Buňky se v krvi nemocného začnou množit. „Jejich práce se projeví jako když imunitní systém bojuje s nějakou infekcí. Pacient může mít horečku, zimnici či třesavku. Nebo i neurologické potíže. Proto užívá i podpůrné léky,“ uvedl Vydra. S tím, že někteří pacienti naopak nemají projevy žádné nebo minimální. 

Vědci vyvinuli kontaktní čočky, které dokáží rozpoznat rakovinu. Ilustrační fotografie.
Vědci vytvořili čočky, které rozpoznají rakovinu. Pomůžou k tomu slzy

Aby případné problémy lékaři zachytili, jsou pacienti v nemocnici deset dnů až tři týdny. „Pak je kolegové sledují ambulantně. Do měsíce, tří měsíců či půl roku zjistíme, jestli jim nádor zmizel, nebo ne,“ řekl Vydra. U akutních leukémií je podle něj úspěšnost léčby až osmdesát procent, u difuzního velkobuněčného lymfomu dlouhodobě přežívá kolem třiceti procent nemocných. 

Léčba je dostupná od roku 2019, přičemž jejímu konceptu se v pražském Ústavu hematologie a krevní transfuze věnují již od roku 2012. „Tým lidí, kteří zajišťují vývoj, výrobu a klinické zkoušky, dal náš ústav dohromady již v roce 2014,“ uvedl Lesný. 

Vývoj živých léků v ústavu nestále zdokonalují. „Kliničtí lékaři realizují klinickou studii a zjištěné údaje předají zpět vědcům, aby se mohli poučit a udělat novou verzi přípravku, která bude účinnější nebo bezpečnější. Pracujeme i na verzích pro nové závažné choroby,“ dodal.