„Většinou mívám ze své zahrady pět až šest beček kvasu z trnek. Bohužel mám zahradu v údolí, které v květnu postihly silné mrazy a zbylo mi jen ovoce v nejvyšších patrech stromů. Kvůli tomu počítám, že letos nasbírám jen stěží dvě bečky. Soused je na tom podobně, tak jsem se s ním domluvil, že pálit budeme společně, ať nám to vyjde alespoň na jeden kotel," postěžoval si například Roman Martenek z Vyškova.

Kvůli špatné úrodě letos začnou pálit o měsíc později. „Zatímco minulý rok jsme měli první destilaci 18. července, letos to vidím se začátkem sezony tak na 20. srpna. Je strašně málo letního ovoce. Zatím máme velmi málo přihlášek," přikyvoval majitel pálenice v Nesovicích Jan Kolařík.

Podle zákona nesmí být interval mezi jednotlivým pálením delší než pět dní. „Na začátku sezony musíme nachystat kotel a přijedou celníci, kteří ho zkontrolují a nasadí na něj plomby. Pokud bychom přerušili pálení na déle jak pět dní, museli bychom celý proces opakovat. Osobně však nikdy nemívám proluku delší než tři dny, v delší prodlevě se snižuje kvalita pálenky. Proto jsme podle počtu přihlášek usoudili, že bude lepší zahájení chodu pálenice oddálit, abychom mohli naplánovat co nejkratší intervaly mezi pálením," podotkl majitel pálenice.

Důvodem je tvorba měděnky. „Na měděných destilačních přístrojích se totiž přibližně po pěti dnech začíná tvořit měděnka, která se horkou párou rozpouští a tím by se dostala do pálenky. Ta by získala namodralou barvu, což je špatně. Ve své palírně tedy dodržuji frekvenci alespoň dvou nebo tří vypálených kotlů za tři dny," vysvětlil Kolařík.

O něco jinou zkušenost má švábenický páleničář Miloslav Skácel. „Právě s pálením začínáme. Lidé mají hodně kvasu z třešní, ale také z hrušek nebo mirabelek. Ovoce v teplém letním počasí kvasí o poznání rychleji, a dokonce jsme už měli zákazníka, který přivezl vypálit kvas už po čtrnácti dnech. V posledních třech letech bylo poměrně hodně trnek, letos to u nás vypadá na jejich útlum. Stromy si potřebují jednou za čas odpočinout," poznamenal Skácel.

Jen na třetinu?

Nedostatek vlastního ovoce může podle majitelů pálenek nešťastné pěstitele dovést k tomu, že si ho koupí. „Sám mám zahradu, na které mi většina ovoce pomrzla a podobně je na tom většina sousedů. Obávám se, že se letos v pálenici dostaneme tak na třetinu průměru. Je možné, že někteří lidé budou mít kvas z kupovaného ovoce. Někdo dokonce i ze zahraničí. Není to však ono. Jsou tam jiné odrůdy ovoce, mívají menší cukernatost a musí se hodně přislazovat. Samozřejmě je to na lidech, z čeho mají kvas. Domácí ovoce je ale nejlepší," je přesvědčený Kolařík.

Přesto podle něj například švestky vozí sadaři každý rok, i když to s úrodou nevypadá dobře. „I když třeba v jedné části okresu pomrznou, lidé je vozí zase z druhé strany. Před několika lety byla také slabá sezona, švestky jsou vždycky," uzavřel Kolařík.

Mráz nadělal vrásky na čele i třeba vyškovskému zahrádkáři Josefu Horákovi. Přesto se těší na pálenku z třešní. „V květnu nám toho hodně pomrzlo, kolega má ale poměrně dobrou úrodu třešní. Třešňovice je chuťově velice jemná a zdá se, že pálenka z ní by letos měla být kvalitní," těšilo Horáka.

Pokud ale podle jeho slov nemají sadaři už ovoce v sudech, může na ně čekat nepříjemné překvapení. „Ve zvýšeném množství se letos vyskytuje obaleč jablečný, méně potom obaleč švestkový. Tito škůdci mohou zlikvidovat i zbytky úrody, která na stromech po mrazech zůstala, pokud nejsou ošetřené postřikem," zdůraznil Horák.