Mezi rekordními pětačtyřiceti balony zářily i dva z BalonCentra Břestek, kromě nich se akce zúčastnilo ještě dalších pět českých balonů a výprav z Brna, Jihlavy nebo Ostravy.

Hned na úvod setkání vyrazily posádky na nejnáročnější přelet z Zell am See až k italskému moři.

„Byl to můj třetí přelet Alp z Rakouska do Itálie a znovu to byla obrovská zkušenost a zážitek," uznal zkušený pilot Libor Staňa, provozovatel BalonCentra v Břestku a majitel společnosti Balony.eu.

Se svým balonem vystoupal až do výšky 5394 metrů a proletěl v blízkosti nejvyšší rakouské hory Grossglockner (3798 m n. m.).

V průběhu týdne se nad alpské masivy vznesly vzdušné koráby celkem čtyřikrát. Zážitkové lety v České republice i v oblíbených zimních destinacích, jako jsou Alpy nebo Tatry, nabízí společnost Balony.eu.

Let balonem lidé také často pořizují jako netradiční dárek.

Více na www.balony.eu

Na čtyři desítky balonových výprav se zúčastnily 7. ročníku Hanneshof Hot-air Balloon Trophy v rakouském Filzmoosu. Nechyběly ani české týmy, hned dva balony do Alp přivezl Libor Staňa ze společnosti Balony.eu z Břestku na Uherskohradišťsku.

Balonový přelet Alp. Foto: DENÍK/Martin Dostál

Jako hokejisté. České balony se prosazují po celém světě, říká prezident svazu

Balonovou fiestu v rakouském městečku Filzmoos si nenechal ujít ani prezident Českého balonového svazu Pavel Kostrhun. Jako pilot řídil jeden z balonů z Břestku a užíval si krásné výhledy na zasněžené alpské vrcholy.

„Létání v zimě vyžaduje větší respekt," říká v rozhovoru pro Deník brněnský pilot Pavel Kostrhun.

Do Filzmoosu dorazilo hned několik českých posádek. Je to oblíbená destinace českých balonářů?
Je pravda, že Rakousko je oblíbenou destinací. Jsou tu hory, které nemáme. Další věcí je, že za ty roky, co sem jezdíme, se k nám přidávají další a další kamarádi. Tento rok se sem přihlásilo sedm českých balonů z celkových pětačtyřiceti. Je to pro nás něco výjimečného. Místo, kde si můžeme v zimě zalétat, případně zalyžovat, když není počasí na let, ale hlavně se tu vzájemně potkat.

V České republice je vzhledem k počtu obyvatel poměrně velká balonová základna. Dá se hovořit o tom, že by naše země byla balonovou velmocí?
Nejvýznamnější zastoupení balonářů je v západní Evropě, v Anglii, ve Francii, v Německu. Ale i my dosahujeme velmi dobrých výsledků ve srovnání s těmito zeměmi. Když se létá mistrovství Evropy nebo světa, mezi sty balony na startu je vždy pět šest českých. Takže vzhledem k velikosti naší země je to poměrně silné procentuální zastoupení. Souvisí to ale i s tím, že máme velmi dobré výsledky, díky čemuž na těchto akcích může startovat tolik našich posádek. Skoro bych to až přirovnal k věhlasu českého hokeje, kde se naši hráči prosazují v celém světě. Podobné je to u balonů.

Na balony na nebi v létě jsme už zvyklí. Ale létat v zimě, to je pořád vzácné. Je to v něčem jiné?
Je to jiné v tom, že musíte mít pořádnou čepici (úsměv). Obtížnější je také balon nachystat a pak jej hlavně sbalit, protože po tříhodinovém letu a v několika vrstvách oblečení je to samozřejmě fyzicky náročnější. Hodně důležitá je v horách také předpověď počasí, což je tady ve Filzmoosu díky organizátorům velká výhoda. Vždy je tu profesionál, který zjišťuje, jestli je nebo není možné letět. Ono může na startu počasí vypadat velmi pěkně, ale nad horami třeba fouká silný vítr nebo jsou turbulence větru, které jsou pro balon nebezpečné.

Je nějaký rozdíl i v pilotování balonu v létě a v zimě?
V zimě to vyžaduje větší respekt, protože nad normálním územím, kde jsou vidět lesy, louky, pole, lze v podstatě v jakoukoli chvíli přistát. Ale když se rozhodnete letět osmdesát kilometrů nad skalními masivy, tak musíte mít dostatečnou zásobu plynu a vědět, že tu vzdálenost překonáte, aniž by někde nastal nějaký kritický problém. Protože není kde přistát.

Jak finančně náročné je provozování balonu?
Menší horkovzdušný balon pro čtyři lidi vyjde přibližně na milion korun. Každá letová hodina pak znamená pořízení plynu, provoz auta, takže pak jsou to tisíce nebo desetitisíce korun, jako v případě létání v Alpách.

Co by měl udělat člověk, který se chce stát pilotem balonu?
Existují balonové školy, kterých v Česku funguje hned několik a poskytnou vám také veškerou techniku. Majitelé škol mají své balony i instruktory. Zájemci pak absolvují teoretický výcvik, což je série několika víkendových přednášek, a potom praktický výcvik. Ten obsahuje létání s instruktorem a je třeba nalétat alespoň dvacet letových hodin, aby mohl člověk přistoupit ke zkouškám a získat pilotní licenci.

A předpokládám, že nesmí chybět nadšení.
Musí ho to samozřejmě chytnout. Balonům je třeba obětovat hodně času. Nezřídka se stane, že dojedete na místo startu a ten se musí zrušit, protože počasí je oproti předpovědi nevhodné k letu. Takže ztratíte třeba celý den cestováním a nakonec se ani neproletíte. Ale to zkrátka k balonům patří.