Na pódiu je jako ryba ve vodě. Hraje v několika kapelách, střídá hudební nástroje a baví ho zpěv. Multiinstrumentalista Tomáš Hambálek se ujal tradičního vánočního koncertu na Štědrý den s více než dvacetiletou tradicí. Ten se konal vůbec poprvé bez přerovského zpěváka Pavla Nováka mladšího, jenž v září nečekaně zemřel.

Po smrti Pavla Nováka, se kterým jste hrál léta v jedné kapele, jste převzal pomyslné žezlo tradičních koncertů na Štědrý den. S jakými pocity se ohlížíte za uplynulým rokem?
Rok 2022 byl pro mě osobně jeden z nejtěžších. Přes deset let jsem hrál s Pavlem Novákem, takže jeho odchod jsme všichni velmi těžce nesli. Do poloviny srpna to bylo perfektní. Odehráli jsme přes dvě stě koncertů. Po covidové pauze se to zase konečně vrátilo do starých kolejí. Práce jsme měli opravdu hodně. Pavel byl neskutečně pracovitý a měl spoustu nápadů a v podstatě nás nenechal vydechnout. Jeho odchod byl pro mě osobně velmi bolestný.

Jste multifunkční osobou. Na pódiu střídáte několik hudebních nástrojů. Jste výborný zpěvák a k tomu zvládáte koncert provázet i slovem. Která z těchto oblastí je vám nejbližší?
Mám toho asi moc, to ano, ale když se chce, tak to jde. Nevím, jestli to zvládám, ale dělám všechno hrozně rád. Vždycky jsem ale ke všemu přišel jako slepý k houslím. (smích)

Vraťme se ještě k tradičnímu koncertu na Štědrý den, který měl letos v podtitulu Pavel Novák k Vánocům patří. Jak dlouho jste se na něj připravovali?
Musím říct, že jsem si koncert ohromně užil a mám z něj dobrý pocit. Na to, že jsme do poslední chvíle nevěděli, zda do toho půjdeme, to dopadlo perfektně. Byl to šibeniční termín, ale zvládli jsme to. Když přišly holky Lenka a Eliška (manželka a dcera Pavla Nováka, pozn. red.) s tím, že koncert uspořádáme, museli jsme nejdříve sehnat sponzory, partnery, a to nám dalo docela zabrat. Samotná hudební příprava pak začala v podstatě až 23. prosince, protože do té doby jsme se vůbec nezastavili.

Kdy jste se začal o hudbu zajímat? A jaká byla vaše cesta na velká pódia?
V pěti letech jsem začal hrát na klavír. Rodiče se mě tehdy zeptali, na co chci hrát, ne jestli chci hrát (smích). Nejdříve jsem chodil do hudební školy Yamaha a později nastoupil do přerovské Základní umělecké školy. Měl jsem perfektního učitele René Trumpeše, který byl výborný muzikant. Ten mě dokázal motivovat tak moc, že jsem se začal klavíru a muzice hodně věnovat.
Hudbu a muzikologii jsem studoval na univerzitě v Olomouci i Brně. Se ZUŠ jsem také zažíval svá první vystoupení. Na kytaru jsem se učil sám, a také od táty. Když jsem měl asi šestnáct, tak výborný basák Jarda Prchal z kapely Forum odjel do Španělska stavět letadla. Kluci ze skupiny Forum vymysleli, že na basu od té doby budu hrát já, takže jsem se na ni ze dne na den začal učit a hrát.
Hrozně se mi také líbily bicí, tak jsem se i přesto, že jsem prvních pár let žádné opravdové bicí neměl, na ně učil hrát. Později si je u nás ve zkušebně Jirka Štibora z Forumu nechával a já tak mohl konečně mlátit do opravdové bicí soupravy. Učení se na hudební nástroj mě vždycky bavilo, a tak jsem postupně přidával i další a dnes bych zvládl zahrát asi na 18 různých hudebních nástrojů.

Váš tatínek Roman Hambálek je zakladatelem známé přerovské skupiny Forum. Ovlivnilo vás hudební prostředí, ve kterém jste vyrůstal?
To není o genech, ani o talentu. Talent je jen deset procent úspěchu a zbytek je píle a dřina. Prostě, když něco chcete, nezbývá, než za tím jít a naučit se to. Já ale musím obrovsky poděkovat svým rodičům, protože nebýt nich, nikdy bych se muzikantem nemohl stát. Jim vděčím a vždycky budu vděčit za úplně vše.

V kolika kapelách dnes hrajete?
Momentálně hraji s tolika lidmi a kapelami, že sám někdy vlastně nevím. Nejdéle asi s kapelou Forum, už od svých šestnácti. Více než deset let jsem hrál s Pavlem Novákem, s jehož dcerou Eliškou jsme se rozhodli dále pokračovat a nést odkaz jak dětských koncertů, tak i vystoupení pro dospělé či Pavlovu charitativní činnost.
Působím v kapelách Black Rose, Pantograf, Tchoři, Headache, Duo Habet, Sašaband, Kowall Company a řadě dalších. Hodně také zaskakuji, hrál jsem v muzikálech či v divadle a prostě všude, kde bylo potřeba nějakého muzikanta. Taky už zhruba šest let nárazově jezdím s kapelou Mňága a Žďorp jako jejich technik. Učím, produkuji a pokouším se psát hudbu pro média i kapely, kde hraji.
Ještě bych rád zmínil moji letošní největší hudební radost - olomouckou kapelu Natálie Tichánková & 4GOOD, se kterou jsme tento rok natočili debutovou desku a v plánu máme spoustu další muziky a koncertů. Tahle kapela mě obrovsky motivuje a dělá mi radost.

Co vás čeká v roce 2023?
Čeká mě velká spousta koncertů se všemi skupinami, ve kterých působím. Budeme také s Eliškou Novákovou hrát koncerty a výchovné programy pro děti. Určitě se také se všemi pustím do psaní a natáčení nové muziky, na to se velmi těším. Bude toho hodně a bude to zase velká zábava.